Čína - Výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání, příležitosti pro český export. Mapa globálních oborových příležitostí 2023/2024
Věda a vývoj je jednou z priorit čínské vlády, což se odráží i na investicích do projektů a vědecké infrastruktury. Čína se zejména s ohledem na současnou složitou geopolitickou situaci snaží o čím dál tím větší soběstačnost, což lze pozorovat nejen na již zmíněných investicích, ale také na snaze přilákat zahraniční firmy s unikátními produkty a renomované vědce. To má Číně pomoci v sektorech, kde zatím za západními zeměmi zaostávají.
Čínské vedení ve svých plánech konkretizovalo zaměření na zejména těchto 10 inovativních technologických odvětví:
- Pokročilé informační technologie;
- Automatizované obráběcí stroje a robotika;
- Kosmické a letecké vybavení;
- Oceánské inženýrské vybavení a lodní doprava;
- Moderní železniční dopravní zařízení;
- Energeticky úsporná a nová energetická vozidla;
- Energetická zařízení;
- Nové materiály;
- Léky a lékařské přístroje;
- Zemědělská technika.
V některých z nich je již Čína světovým gigantem. Jedná se například o bod číslo 6, tedy Energeticky úsporná a a nová energetická vozidla. V roce 2022 bylo 60 % všech elektromobilů na světě vyrobeno právě v Číně. Totožné se týká elektrobaterií, v jejichž výrobě hraje země dominantní roli. Hojně diskutovaná je pak role vodíku v automobilovém průmyslu. V polovině roku 2022 bylo v Číně registrováno celkem přes 10 tisíc vozů poháněných vodíkem, většina z nich autobusy či kamiony. Ke konci roku bylo v zemi v provozu 200 stanic na čerpání vodíku, v následujících letech mají vyrůst stovky až tisíce dalších.
V řadě odvětví se však otevírají šance i pro české firmy. Jedná se například o automatizované obráběcí stroje, elektronové mikroskopy, lasery, nanotechnologie a další. Pro firmy vlastnící unikátní produkt tak může být obří čínský trh značně lukrativní.
V sektorech, v nichž Čína zatím nedosáhla dominance, nabízí finanční pobídky pro zahraniční firmy, zejména pokud se rozhodnou přesunout svůj vývoj a výzkum do této země. To stejné platí pro vědce, kteří jsou špičkami ve svých oborech. Vždy je však třeba mít pevně stanovené podmínky spolupráce a snažit se předejít možným komplikacím, jako je například transfer technologií.
Momentálně se řada západních zemí snaží stanovit “mantinely” pro vědeckou spolupráci s Čínou, nutná je však spolupráce minimálně v oblasti zelené budoucnosti. V ní si dala Čína za cíl dosáhnout vrcholu emisí CO2 do roku 2030 a stát se uhlíkově neutrální do roku 2060. Společně dosáhnout těchto cílů je pak v zájmu celé planety.
Článek je součástí projektu MZV Mapa globálních oborových příležitostí
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz