Inflace je stále vysoká a letos už moc klesat nebude. Přesto se však Češi mohou „utlouct“ po dovolených, které tudíž markantně zdražují a ženou inflaci nad očekávání vysoko

Spotřebitelské ceny v Česku v červenci rostly – dle očekávání – tempem 8,8 procenta. Jedná se od nejnižší úroveň meziroční inflace za celé období od prosince 2021. Zároveň jde o mírně slabší tempo inflace, než s jakým ve své prognóze počítala Česká národní banka – 8,9 procenta. V meziměsíčním pohledu však inflace v červenci vykázala vyšší úroveň, než se obecně čekalo. Ceny během července totiž poskočily o 0,5 procenta, zatímco tuzemští i zahraniční analytici oslovení agenturou Bloomberg čekali, že to bude nejspíše jen o 0,4 procenta.

Meziměsíční růst cen v červenci zrychlil z červnové úrovně 0,3 procenta. Meziroční inflace tak klesá zejména z důvodu vysoké loňské základny meziročního srovnání. V příštích měsících proto už nelze čekat tak výrazný pokles meziroční inflace, jak byl patrný v první letošním pololetí. A to zejména právě z toho důvodu, že zeslábne efekt vysoké základny meziročního srovnání. Meziroční inflace se tak bude do konce letoška pohybovat kolem nynější úrovně či jen mírně pod ní, za celý rok pak vykáže hodnotu 10,8 procenta. V příštím roce pak inflace klesne do blízkosti inflačního cíle České národní banky ve výši dvou procent.

Za červencovým růstem meziměsíční inflace stojí zejména tradiční sezónní zdražování dovolených. Lidé v Česku na nich z většiny ani letos nešetřili, navzdory největšímu propadu své kupní síly v historii, jenž je postihl loni. Kvůli zdražování ropy na světových trzích stoupaly v červenci také ceny pohonných hmot. V srpnu je pak zatím růst cen paliv ještě výraznější, i kvůli zvýšení spotřební daně z motorové nafty. Meziročně však byly pohonné hmoty v červenci levnější o celou takřka čtvrtinu.

Ve zbytku letošního roku už meziroční inflace příliš klesat nebude i z důvodu zásahu České národní banky z minulého týdne. Centrální banka formálně ukončila svoji takřka patnáct měsíců trvající intervenci za silnější korunu, což například podle americké banky Goldman Sachs může zásadně přispět k oslabení koruny až k úrovni 24,75 za euro, přičemž podle dalších expertů nelze vyloučit oslabení až k hodnotě 25 korun za euro. Takové oslabení koruny, vykazující nyní kurs pod 24,30 za euro, by mělo proinflační dopad, neboť by zvýšilo třeba cenu dovážené ropy a ropných produktů nebo importovaného zemního plynu.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank