Nezaměstnanost v Pardubickém kraji k 31. červenci 2023 - podíl nezaměstnaných osob činil 2,72 % a stejně jako ve všech ostatních krají ČR se zvýšil oproti předchozímu měsíci

9. 8. 2023

Ke konci července 2023 činil podíl nezaměstnaných osob v Pardubickém kraji 2,72 % a stejně jako ve všech ostatních krajích ČR se oproti předchozímu měsíci zvýšil. Kraj dlouhodobě patří mezi regiony s nejnižší nezaměstnaností, ke konci července ji měl mezi všemi čtrnácti kraji ČR čtvrtou nejnižší. Volných pracovních míst evidovaly úřady práce v kraji 15,2 tisíc, z toho 11,3 tisíc míst bylo určeno pro uchazeče, kteří nedosáhli vyššího než základního vzdělání.

Podíl nezaměstnaných osob (podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce ve věku 15–64 let ze všech obyvatel ve stejném věku) dosáhl v Pardubickém kraji ke konci sedmého měsíce roku 2023 hodnoty 2,72 %. Ve srovnání s předchozím měsícem se nezaměstnanost zvýšila ve všech čtrnácti krajích. Průměrný růst nezaměstnanosti na území ČR činil 0,15 procentního bodu a byl o 0,03 procentního bodu nižší než v Pardubickém kraji. Také oproti stavu z konce července 2022 došlo ve všech krajích k růstu podílu nezaměstnaných osob, celorepublikově se tento podíl zvýšil o 0,27 procentního bodu, v kraji o 0,40 procentního bodu. Podíl nezaměstnaných žen má kraj od konce března 2021 vyšší než podíl nezaměstnaných mužů. Ke konci července 2023 dosáhla nezaměstnanost mužů v kraji 2,16 % a nezaměstnanost žen 3,32 %, přičemž oproti konci července 2022 se více zvýšila nezaměstnanost žen (ta vzrostla o 0,54 procentního bodu, nezaměstnanost mužů pak o 0,26 procentního bodu).

Ve srovnání všech 14 krajů ČR se podíl nezaměstnaných osob ke konci července 2023 pohyboval v rozmezí od 2,57 % v Jihočeském kraji po 5,41 % v Ústeckém kraji (průměrná hodnota za celou ČR činila 3,55 %). Druhá nejnižší nezaměstnanost patřila Zlínskému kraji (2,66 %), třetí nejnižší Kraji Vysočina (2,67 %), čtvrtá nejnižší Pardubickému kraji (2,72 %) a pátá nejnižší Plzeňskému kraji (2,76 %). Naopak s vysokým podílem nezaměstnaných osob se potýkal Karlovarský kraj (4,07 %), Jihomoravský kraj (4,15 %), Moravskoslezský kraj (4,88 %) a již výše zmíněný Ústecký kraj.

Ve srovnání všech 77 okresů ČR (vč. Prahy) se nezaměstnanost ke konci sedmého měsíce roku 2023 pohybovala v rozmezí od 1,62 % v okrese Praha-východ po 8,18 % v okrese Karviná. Okresy Pardubického kraje se v tomto žebříčku nacházely mezi 15. až 31. místem s podílem nezaměstnaných osob od 2,47 % v okrese Ústí nad Orlicí po 2,93 % v okrese Pardubice.

Neumístění uchazeči o zaměstnání a pracovní místa v evidenci úřadů práce k 31. 7. 2023
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí, evidence úřadů práce

Ke konci července 2023 bylo na úřadech práce v Pardubickém kraji evidováno 9 521 nezaměstnaných osob, z toho 8 799 patřilo mezi dosažitelné uchazeče ve věku 15–64 let, kteří mohli bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa. Více než tři pětiny uchazečů (61,2 %) byly na úřadech práce v kraji evidovány po dobu kratší než 6 měsíců (v celé ČR necelá polovina uchazečů, tj. 49,5 %). Průměrná délka evidence uchazeče o zaměstnání v kraji činila 271 dní a byla mezi všemi čtrnácti kraji nejkratší (v celé ČR dosahovala 497 dní). Také průměrný věk uchazečů o zaměstnání v kraji byl oproti celorepublikovému průměru nižší (v kraji činil 42,8 roku, v celé ČR 43,3 roku). Ve srovnání s předchozím měsícem se počet uchazečů o zaměstnání na úřadech práce v kraji zvýšil o 549. Do evidence úřadů práce v kraji se v červenci nově hlásilo 1 755 osob. Evidence byla ukončena 1 206 osobám, z toho 191 z důvodu neplnění součinnosti s úřady práce.

Ke konci sedmého měsíce roku 2023 evidovaly úřady práce v kraji celkem 15 209 volných pracovních míst, tj. o 35 více než v předchozím měsíci, respektive o 2 436 méně než ke konci července 2022. Většina z těchto volných míst byla určena pro uchazeče, kteří nedosáhli vyššího než základního vzdělání (11 323 míst). Pro uchazeče se středoškolským vzděláním bez maturity měly úřady práce v kraji v nabídce 2 700 pracovních míst, pro uchazeče se středoškolským vzděláním s maturitou 803 míst a pro uchazeče s vyšším odborným nebo vysokoškolským vzděláním 383 míst.

Na jednoho uchazeče o zaměstnání v kraji připadalo na konci letošního července 1,6 volného pracovního místa. Nejpříznivější poměr mezi uchazeči a pracovními místy byl v okrese Pardubice, kde počet volných míst převýšil počet uchazečů dvakrát. V okrese Ústí nad Orlicí evidujeme oproti uchazečům 1,6krát více pracovních míst a v okresech Chrudim a Svitavy 1,2krát více.