Tím, že už příští rok se Česku podaří zkrotit inflaci i dluh, paradoxně klesne pravděpodobnost přijetí eura
Zkrocení inflace i veřejného dluhu, k němuž v Česku především vlivem vývoje ve světě a statistických daností dojde v příštím roce, ve skutečnosti snižuje (nikoli zvyšuje) pravděpodobnost, že Česko přijme euro.
I když totiž tedy Česko bude díky zkrocení inflace i deficitů plnit přístupová kritéria, stoupenci eura tím pádem přijdou o přesvědčivý argument pro vstup do eurozóny. Tím je nyní to, že většina zemí eurozóny (ovšem třeba s výjimkou Slovenska) vykazuje nižší inflaci než Česko a zároveň se pomaleji než Česko zadlužuje. Tento argument, zdá se, poslední dobou měl na část veřejnosti svůj vliv, neboť podpora eura o něco stoupla. Byť většina veřejnosti je stále proti přijetí jednotné evropské měny.
Například podle nejnovějšího šetření Eurobarometer, zveřejněného minulý měsíc, celkem 54 procent obyvatel České republiky nesouhlasí s tím, aby země přijala euro. Naopak 44 procent je pro vstup Česka do eurozóny. Výsledky se příliš neliší od těch loňských, přesto je určité navýšení podpory eura patrné.
Jenže když ani nejvyšší inflace za posledních zhruba třicet let, ani rekordní zadlužování České republiky, které z makroekonomického hlediska charakterizují uplynulých dvanáct měsíců, výrazněji obyvatele ČR k podpoře eura nevedou, těžko se jeho podpora zvýší v ekonomicky lepším čase.
Při výrazném poklesu inflace a stlačení deficitů pod úroveň tří procent HDP, což oboje nastane od příštího roku, bude veřejnost s korunou spokojená a nebude mít důvod pošilhávat po euru. Navíc podle valné většiny prognóz bude mít „eurové“ Slovensko vyšší inflaci než „korunové“ Česko jak v roce 2024, tak 2025. To, že Česko od příštího roku a dále bude splňovat klíčová kritéria pro přijetí eura, tedy kritérium přiměřené inflace a přiměřeného deficitu veřejných financí, tak trochu paradoxně sníží volání Čechů po euru a tím pádem tedy pravděpodobnost jeho přijetí.
Pravděpodobnost přijetí eura by citelně stoupla tehdy, pokud by Česko nebylo s to inflaci trvaleji zkrotit a pokud by se jeho kontrole naprosto vymykaly deficity i růst zadlužení. V takovém případě by se veřejnost časem většinově přiklonila k euru jako k záchraně před makroekonomickým neumětelstvím české vlády a České národní banky.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank
TRINITY BANK
Trinity Bank působí na finančním trhu již 25 let a vznikla transformací Moravského Peněžního Ústavu – spořitelního družstva. Má více než 92 000 klientů a její bilanční suma přesahuje 65 miliard Kč.
Trinity Bank se specializuje na privátní a korporátní bankovnictví, u fyzických osob se zaměřuje především na vkladové a spořicí produkty, které nabízejí nadstandardní zhodnocení úspor.
Více informaci na: www.trinitybank.cz
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
06.05.2024 Distributoři EG.D a Bayernwerk spustili projekt...
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
Okénko investora
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Tekuté zlato pod tlakem: Ceny olivového oleje na rekordních hodnotách
Miroslav Novák, AKCENTA
Petr Lajsek, Purple Trading
Benzín poprvé od začátku roku zlevňuje! Kam až ceny klesnou?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Mgr. Timur Barotov, BHS
Nejdůležitejší body z letošního sjezdu akcionářů Berkshire Hathaway
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři