Nezaměstnanost v Pardubickém kraji k 30. červnu 2023 - podíl nezaměstnaných osob činil 2,54% oproti předchozímu měsíci se tedy snížil

13. 7. 2023

Ke konci června 2023 činil podíl nezaměstnaných osob v Pardubickém kraji 2,54 % a oproti předchozímu měsíci se snížil. Nezaměstnanost meziměsíčně poklesla ve všech krajích ČR (stejně jako v průběhu předchozích tří měsíců). Celkem sedm krajů mělo ke konci června nezaměstnanostpod tři procenta, Pardubickému kraji patřila v tomto žebříčku čtvrtá nejnižší hodnota. Průměrná délka evidence uchazeče o zaměstnání v kraji činila 278 dní a byla nejkratší mezi všemi kraji.

Podíl nezaměstnaných osob (podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce ve věku 15–64 let ze všech obyvatel ve stejném věku) dosáhl v Pardubickém kraji ke konci šestého měsíce roku 2023 hodnoty 2,54 %. Ve srovnání s předchozím měsícem se nezaměstnanost snížila ve všech krajích. Průměrný pokles nezaměstnanosti na území ČR činil 0,05 procentního bodu a byl stejný jako v Pardubickém kraji. Oproti stavu z konce prvního pololetí roku 2022 došlo ve všech krajích k růstu podílu nezaměstnaných osob, celorepublikově se tento podíl zvýšil o 0,27 procentního bodu, v Pardubickém kraji o 0,42 procentního bodu (tj. nejvíce mezi kraji). Podíl nezaměstnaných žen má kraj od konce března 2021 vyšší než podíl nezaměstnaných mužů. Ke konci června 2023 dosáhla nezaměstnanost mužů v kraji 2,06 % a nezaměstnanost žen 3,05 %, přičemž oproti konci června 2022 se více zvýšila nezaměstnanost žen (ta vzrostla o 0,58 procentního bodu, nezaměstnanost mužů pak o 0,27 procentního bodu).

V mezikrajském srovnání se podíl nezaměstnaných osob ke konci června 2023 pohyboval v rozmezí od 2,43 % v Jihočeském kraji po 5,29 % v Ústeckém kraji (průměrná hodnota za celou ČR činila 3,40 %). Druhá nejnižší nezaměstnanost patřila Zlínskému kraji (2,48 %), třetí nejnižší Kraji Vysočina (2,50 %), čtvrtá nejnižší Pardubickému kraji (2,54 %) a pátá nejnižší Plzeňskému kraji (2,60 %). Naopak s vysokým podílem nezaměstnaných osob se potýkal Jihomoravský a Karlovarský kraj (oba shodně 3,97 %), Moravskoslezský kraj (4,73 %) a již výše zmíněný Ústecký kraj.

V meziokresním srovnání všech 77 okresů ČR (vč. Prahy) se nezaměstnanost ke konci šestého měsíce roku 2023 pohybovala v rozmezí od 1,51 % v okrese Pelhřimov po 8,06 % v okrese Karviná. Okresy Pardubického kraje se v tomto žebříčku nacházely mezi 11. až 32. místem s podílem nezaměstnaných osob od 2,29 % v okrese Chrudim po 2,78 % v okrese Pardubice.

Neumístění uchazeči o zaměstnání a pracovní místa v evidenci úřadů práce k 30. 6. 2023
Pramen: Ministerstvo práce a sociálních věcí, evidence úřadů práce

Ke konci června 2023 bylo na úřadech práce v Pardubickém kraji evidováno 8 972 nezaměstnaných osob, z toho 8 209 patřilo mezi dosažitelné uchazeče ve věku 15–64 let, kteří mohli bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa. Více než tři pětiny uchazečů (61,4 %) byly na úřadech práce v kraji evidovány po dobu kratší než 6 měsíců (v celé ČR necelá polovina uchazečů, tj. 49,7 %). Průměrná délka evidence uchazeče o zaměstnání v kraji činila 278 dní a byla mezi všemi čtrnácti kraji nejkratší (v celé ČR dosahovala 509 dní). Také průměrný věk uchazečů o zaměstnání v kraji byl ve srovnání s celorepublikovým průměrem nižší (v kraji činil 42,9 roku, v celé ČR 43,4 roku). Oproti předchozímu měsíci se počet uchazečů o zaměstnání na úřadech práce v kraji snížil o 222. Do evidence úřadů práce v kraji se v červnu nově nahlásilo 1 415 osob. Evidence byla ukončena 1 637 osobám, z toho 220 z důvodu neplnění součinnosti s úřady práce.

Ke konci šestého měsíce roku 2023 evidovaly úřady práce v kraji celkem 15 174 volných pracovních míst, tj. o 141 více než v předchozím měsíci, respektive o 3 201 méně než ke konci června 2022. Většina z těchto volných pracovních míst byla určena pro uchazeče, kteří nedosáhli vyššího než základního vzdělání (11 245 míst). Pro uchazeče se středoškolským vzděláním bez maturity měly úřady práce v kraji v nabídce 2 683 pracovních míst, pro uchazeče se středoškolským vzděláním s maturitou 846 míst a pro uchazeče s vyšším odborným nebo vysokoškolským vzděláním 400 míst.

Na jednoho uchazeče o zaměstnání v kraji připadalo na konci letošního června 1,7 volného pracovního místa. Nejpříznivější poměr mezi uchazeči a pracovními místy byl v okrese Pardubice, kde počet volných míst převýšil počet uchazečů 2,1krát. V okrese Ústí nad Orlicí evidujeme oproti uchazečům 1,8krát více pracovních míst, v okrese Chrudim 1,4krát více a v okrese Svitavy 1,2krát více.

Podíl nezaměstnaných osob na obyvatelstvu ve věku 15 až 64 let v Pardubickém kraji a ČR
Pramen: Ministerstvo práce a sociálních věcí