Soupis ploch osevů k 31. 5. 2023 a odhad sklizně k 10. 6. 2023 (13.7.2023)
Na základě prvních odhadů, provedených k 10. červnu, se v Ústeckém kraji očekává nižší sklizeň základních obilovin. Propad u obilovin se ve srovnání s loňskou sklizní předpokládá u většiny druhů s výjimkou žita a ječmene ozimého. Produkce řepky by měla být podle předpokladu vyšší než v roce 2022.
Výměra zemědělské obhospodařované půdyv Ústeckém kraji, zjištěná soupisem osevních ploch k 31. květnu letošního roku, dosahuje 220 135 hektarů a oproti předchozímu roku se její výměra zvýšila o 2 686 ha, tzn. o 1,2 %. K meziročnímu nárůstu obhospodařované zemědělské půdy došlo ve většině krajů kromě pěti – Libereckého, Pardubického, Jihomoravského, Olomouckého a Zlínského. Ve struktuře zemědělské půdy zaujímá nejvyšší podíl orná půda, v letošním roce dosahuje v Ústeckém kraji 151 800 ha, její podíl na obhospodařované zemědělské půdě je 69,0 % (meziroční nárůst o 1,0 p. b.). Na celorepublikové úrovni dosahuje procento zornění obhospodařované zemědělské půdy 71,4 %, navýšení představuje 1,1 p. b. Podíl orné půdy na zemědělské je letos vyšší než v roce 2022 jak v ČR, tak ve většině krajů kromě Karlovarského.
Druhé místo ve struktuře zemědělské půdy zaujímají trvalé travní porosty, v kraji na ně připadá 63 361 ha, na obhospodařované zemědělské půdě zaujímají 28,8 %. V porovnání s předchozím rokem se jejich plocha snížila o 701 ha (o 1,1 %). Z celorepublikového pohledu je v Ústeckém kraji významné pěstování chmele. Podíl celkových ploch chmelnic dosahuje 57,3 % z pěstební výměry ČR. Meziročně podíl kraje u ploch chmele celkem vzrostl o 0,1 p. b. V letošním roce je v Ústeckém kraji chmel pěstován na 3 195 ha, v celé ČR je to 5 573 ha. Meziročně celková plocha poklesla o 0,2 % v Ústeckém kraji a o 0,4 % v ČR. Úhor (Orná půda ležící ladem, která není využitá k produkci zemědělských plodin v průběhu sledovaného roku. Zahrnuje ornou půdu bez porostu, přírodně osemeněnou, s porostem vyseté plodiny nebo s porostem trav a jiných bylinných pícnin) dosahuje v kraji 7 828 ha a reprezentuje 5,2 % ze sledované výměry orné půdy. V porovnání s celostátní úrovní je její podíl o 0,9 p. b. vyšší. V porovnání s předchozím rokem. Meziročně plocha orné půdy v klidu vzrostla v Ústeckém kraji více než dvojnásobně (o 113,2 %) a v České republice více než čtyřnásobně (o 322,3 %).
Vestruktuře osevních ploch, které v Ústeckém kraji zaujímají 143 972 hektarů, mají ve všech krajích jednoznačně prioritu obiloviny. V Ústeckém kraji jsou v letošním roce v kraji pěstovány na 86 180 hektarech, jejich výměra meziročně poklesla o 4 275 ha (o 4,7 %). Podíl na osevní ploše dosáhl 59,9 % (o 2,9 p. b. méně než v roce 2022) a byl o 5,0 p. b. vyšší než v celé ČR. Nejrozšířenější obilovinou je pšenice ozimá, která v kraji zaujímá 68,2 % ploch obilovin (proti ČR je její podíl vyšší o 9,5 p. b.). Na celorepublikové i krajské úrovni však plochy pšenice ozimé meziročně poklesly (v ČR o 2,8 %, v Ústeckém kraji o 3,8 %).
Druhou nejrozšířenější skupinou jsou technické plodiny, pěstované v kraji na 33 791 ha (23,5 % osevních ploch, celorepublikově zaujímaly 19,7 %) a z 96,4 % reprezentované olejninami (zejména řepkou – 80,2 % ploch olejnin). V porovnání s rokem 2022 se plocha technických plodin v kraji zvýšila o 19,9 %, v ČR o 7,2 %. K rozšíření ploch došlo i u olejnin – v Ústeckém kraji o 18,0 %, v ČR o 7,6 %. Nárůst ploch v našem kraji i v ČR byl ovlivněn hlavně navýšením výměry řepky (o 21,7 resp. 10,5 %), hořčice na semeno (o 22,4 % v kraji a o 20,0 % v ČR) a v Ústeckém kraji i sóji (+17,2 %), celorepublikově však její výměra o 7,1 % poklesla. Meziročně se snížila plocha slunečnice na semeno (v kraji o 18,8 %, v ČR o 12,6 %), plocha máku v kraji o čtvrtinu poklesla, zatímco v ČR byla na zhruba stejné úrovni.
Z porovnánístruktury osevních ploch na mezikrajové úrovni vyplývá, že Ústecký kraj má:
- druhý nejvyšší podíl ploch obilovin (59,9 %) po Jihomoravském kraji (61,9 %)
- nejvyšší podíl ploch pšenice celkem (43,1 %) i pšenice ozimé (40,8 %)
- nejvyšší podíl ploch technických plodin (23,5 %)
- nejnižší podíl ploch sklízených na zeleno (10,4 %)
- druhý nejvyšší podíl ploch orné půdy ponechané v klidu - úhoru (5,4 %) po Libereckém kraji (5,5 %)
Následující graf ukazuje vývoj celkových osevních ploch a základních druhů plodin v jednotlivých krajích mezi roky 2023 a 2022. V Ústeckém kraji jsme zaznamenali:
- nejnižší pokles osevních ploch z 12 krajů s poklesem
- pátý nejvyšší pokles ploch obilovin ze všech krajů
- druhý nejvyšší nárůst technických plodin z 12 krajů, kde došlo k růstu
- nejvyšší pokles ploch sklízených na zeleno ze všech krajů
Zelenina je v Ústeckém kraji pěstovaná na 1 202 hektarech, což představuje třetí nejvyšší plochu v České republice za společně posuzovanými Středočeským krajem a Prahou a Jihomoravským krajem. Podíl ploch zeleniny na celkové osevní ploše v kraji (0,8 %) je rovněž třetí nejvyšší po již zmíněných krajích.
Na základě výše uvedených výsledků soupisu ploch osevů byl k 10. 6. 2023 provedenprvní odhad výnosů a produkce základních obilovin (obiloviny bez kukuřice na zrno a ostatních obilovin), raných brambor a řepky.
Podle uvedeného odhadu by v Ústeckém kraji mělo být sklizeno celkem 492 650 tun základních obilovin při výnosu 5,83 t/ha. V případě produkce to je o 37 899 tun (o 7,1 %) méně, než bylo sklizeno v roce 2022, u hektarového výnosu představuje snížení 0,22 t/ha (3,7 %). Na předpokládané nižší sklizni se podílejí i o 4,4 % nižší pěstební plochy. Propad sklizně se očekává v případě pšenice – při výnosu 6,04 t/ha a při nižší ploše o 4,9 % by měla sklizeň dosáhnout 374 993 tun (-6,9 % v porovnání s loňskou sklizní). Úroda ječmene by měla představovat 100 679 tun při výnosu 5,45 t/ha, tzn. pokles produkce o 9,8 %. Na předpokládané nižší sklizni se podílí rovněž pokles ploch ječmene o 5,0 %, odhadovaný výnos z hektaru je nižší o 5,1 %. Sklizeň tritikale ve výši 4 800 tun by měla být nižší o 6,1 %, a to výhradně vlivem nižšího hektarového výnosu o 9,4 %. Propad výnosu z hektaru nevyrovnají ani vyšší pěstební plochy než v roce 2022 (+3,6 %). Vzhledem k rozšíření osevních ploch o 26,2 % se i přes nižší odhadovaný výnos (o 0,9 %) očekává meziroční nárůst produkce žita o 25,1 % na 9 073 tun při hektarovém výnosu 4,59 tun. Vyšší propad vlivem poklesu pěstebních ploch (o 14,2 %) očekáváme u ovsa – sklizeň by měla dosáhnout pouze 3 105 tun (o 16,6 % méně než v předchozím roce). Předpokládaný výnos 3,50 t/ha je o 2,8 % nižší než dosažená skutečnost minulého roku. Vyšší úroda se očekává u řepky, při hektarovém výnosu 3,21 tun by měla dosáhnout 83 766 tun (nárůst o 15,5 %). Důvodem vyšší sklizně je výhradně meziroční nárůst ploch o 21,7 %. Odhadovaný výnos z jednoho hektaru je o 5,1 % nižší než skutečnost roku 2022.
Kontakt:
Růžena Funková
Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem
e-mail: ruzena.funkova@czso.cz
tel.: 605 452 02
Přílohy
- Podrobnější údaje o osevu zemědělských plodin za Českou republiku i podle jednotlivých krajů naleznete v publikaci
- Soupis ploch osevů - k 31. 5. 2023Odkaz [nové okno]
- Odhady sklizně - operativní zpráva - k 10. 6. 2023Odkaz [nové okno]
- Soupis ploch osevů k 31. 5. 2023 a odhad sklizně k 10. 6. 2023 (aktualita v pdf)
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz