Za Fialovy vlády roste veřejný dluh zatím dvakrát rychleji než za vlády Babišova kabinetu. Veřejný dluh poprvé v historii překračuje hranici tří bilionů korun
Vládě Petra Fialy se zatím nedaří zbrzdit tempo zadlužování, dokonce právě naopak. Veřejný dluh za vlády současného kabinetu totiž nominálně narůstá zhruba dvojnásobným tempem v porovnání s nárůstem za vlády předchozího kabinetu Andreje Babiše. V letošním prvním čtvrtletí také veřejný dluh České republiky poprvé v historii překonal psychologickou úroveň tří bilionů korun. Vykázal úroveň bezmála 3,1 bilionu korun.
Přitom když Fiala vládu na přelomu let 2021 a 2022 přebíral, činil veřejný dluh 2,57 bilionu.
Do konce letošního března tedy stoupl o dalších 530 miliard korun. Od začátku letošního dubna do konce června pak podle předpokladu narostl o dalších minimálně zhruba 70 miliard korun, takže celkový nárůst zadlužení z doby Fialovy vlády vskutku činí přibližně 600 miliard korun.
Když na přelomu let 2017 a 2018 začínal vládnout Babišův kabinet, odpovídal veřejný dluh částce zhruba 1,75 bilionu korun. Za vlády Babišova kabinetu tak dluh vzrostl o přibližně 820 miliard korun. Za Babišovy vlády tudíž veřejný dluh narůstal průměrným tempem zhruba 100 miliard korun za každé pololetí.
Fialova vláda – za jejíhož působení, jak je uvedeno, dluh narostl o zhruba 600 miliard – tudíž zadlužuje zemi průměrným tempem přibližně 200 miliard korun za každé pololetí. Čistě nominálně tedy dvakrát rychleji než Babišův kabinet.
Toto srovnání však nebere v potaz inflaci, ani úroveň ekonomického růstu.
Babišova vláda se musela vypořádat s citelně hlubším, covidovým propadem, než jaký nastal kdykoli za vlády Fialovy. V covidovém roce 2020 se ekonomika propadla o 5,5 procenta. Za čtyři roky Babišovy vlády tak průměrný růst odpovídal pouze 1,1 procenta. Za Fialovy vlády zatím byl – loni – růst 2,5 procenta, přičemž pro letošek se obecně počítá s růstem nejpravděpodobněji 0,3 procenta. Za Fialovy vlády tak ekonomika zatím v průměru roste reálně o něco rychleji než průměrně za vlády Babišovy, neboť válka na Ukrajině na ni nemá až tak tlumivý dopad, jaký měl covid.
Naopak ale Fialova vláda se potýká s výraznější inflací, než jaká panovala kdykoli za vlády Babišova kabinetu. Inflace přitom z definice „nafukuje“ ceny a obecně nominální ukazatele, takže za rychlejší růst dluhu za vlády Fialovy porovnání se situací za vlády Babišovy může z určité části právě i citelnější inflace.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank
TRINITY BANK
Trinity Bank působí na finančním trhu již 25 let a vznikla transformací Moravského Peněžního Ústavu – spořitelního družstva. Má více než 92 000 klientů a její bilanční suma přesahuje 65 miliard Kč.
Trinity Bank se specializuje na privátní a korporátní bankovnictví, u fyzických osob se zaměřuje především na vkladové a spořicí produkty, které nabízejí nadstandardní zhodnocení úspor.
Více informaci na: www.trinitybank.cz
Okomentovat na facebooku
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz