Perzistentní jádrová inflace nahrává dalšímu růstu sazeb v eurozóně (Ranní zpráva z finančního trhu)

Kromě dozvuků zasedání Fedu a ECB dnes v eurozóně bude sledováno zveřejnění finální květnové inflace, která by měla být potvrzena na 6,1 % y/y. Celková cenová dynamika tak sice od říjnového vrcholu (10,6 % y/y) již viditelně zpomalila, jádrová inflace ale podobné snížení jako v květnu zřejmě v dalších měsících nezopakuje. Cyklus zvyšování úrokových sazeb ze strany ECB tak podle nás ještě bude pokračovat. U tuzemských cen průmyslových výrobců očekáváme, že v květnu meziměsíčně znovu poklesly. Inflační tlaky ve výrobní sféře tak s přispěním nižších nákladů a slabší poptávky dále odeznívaly.

Inflace v eurozóně v květnu dosáhla 6,1 % y/y

Jádrová inflace v eurozóně zůstane v létě zvýšená. Očekáváme, že dnešní finální čtení potvrdí celkovou inflaci za květen na 6,1 % y/y a jádrovou inflaci na 5,3 % y/y. Zpomalení dynamiky jádrových cen z dubnových 5,6 % y/y však podle nás neznamená počátek jejího trendového oslabování. Většina z květnového poklesu inflace ve službách byla způsobena zavedením německé cestovní karty, která podle našeho odhadu snížila jádrovou inflaci v eurozóně přibližně o 0,1-0,15 pb Od června by mělo dojít k opětovnému zrychlení inflace ve službách v důsledku nízké srovnávací základny a také efektu převážení spotřebního koše, který posílí v průběhu letních měsíců inflaci u položek souvisejících s cestováním. To by mělo dohromady více než kompenzovat pokles inflace u zboží a udržet jádrovou inflaci do srpna na úrovni kolem 5,5 %. I proto se domníváme, že ECB do září nepřeruší svůj cyklus zvyšování úrokových sazeb (více níže).

Z domácích dat jsou dnes na programu květnové ceny výrobců. V nich se v posledních měsících promítá předchozí výrazný pokles cen zejména energetických komodit, ale i dalších vstupů. K meziměsíčnímu snižování cen ve zpracovatelském průmyslu pak patrně přispívá rovněž slábnoucí poptávka. To podle našeho odhadu pokračovalo i květnu. Očekáváme, že PPI poklesly o 1,1 % m/m, což by současně mělo znamenat, že se v kombinaci s vlivem vysoké srovnávací základny loňského roku jejich meziroční růst snížil na 3,3 %.

ECB zvýšila sazby o 25 bb, jejich růst bude pokračovat

ECB podle očekávání zvýšila úrokové sazby o 25 bb. Na tiskové konferenci prezidentka Lagardeová uvedla, že velmi pravděpodobně sazby porostou i na příštím zasedání v červenci. Na rozdíl od Fedu tak ECB nadále neuvažuje o „pauze“ ve zpřísňování měnové politiky. ECB k tomu vedou mj. inflační tlaky z trhu práce, v důsledku kterých došlo k přehodnocení prognózy jádrové inflace v letošním i příštím roce o 0,5 pb směrem nahoru na 5,1 % respektive 3,0 %. Kromě růstu sazeb byl na poli utahování měnové politiky potvrzen i záměr v červenci ukončit reinvestice z APP (o čemž bylo rozhodnuto již v květnu). Nadále očekáváme, že depozitní sazba bude zvýšena o standardních 25 bb ještě dvakrát. Vrcholu tedy podle nás dosáhne letos v září na 4 %, kde následně setrvá alespoň po celý příští rok. V něm by se pozornost ECB měla přesunout ke kvantitativnímu utahování.

Ujištění o pokračování cyklu zvyšování úrokových sazeb ze strany ECB podpořilo euro. K dolaru včera společná evropská měna posílila o 0,8 % na 1,094 USD/EUR. Růstem reagovaly i eurové tržní úrokové sazby s kratší splatností. Včerejší makroekonomická data z USA byla smíšená. Mírné pozitivní překvapení přinesly květnové maloobchodní tržby, naopak průmysl v květnu lehce zklamal stejně jako počet žádostí o podporu v nezaměstnanosti za minulý týden.

Odhodlanost Fedu i ECB doručit přísnou měnovou politiku měnám středoevropského regionu příliš neprospívá. Od místních centrálních bank se totiž očekává již v letošním roce naopak zahájení cyklu snižování úrokových sazeb, což pohledem úrokového diferenciálu relativně snižuje jejich atraktivitu, a tím i prostor pro posilování. Maďarský forint i polský zlotý včera k euru oslabily o 0,6 %, respektive 0,2 %. Česká koruna se včera po celý den obchodovala lehce pod 23,80 CZK/EUR.