Inflace pokračuje v poklesu u nás i v zahraničí (Ranní zpráva z finančního trhu)

Hlavním údajem dneška je americká inflace za květen, k jejímuž zveřejnění dojde souběžně se začátkem dvoudenního zasedání Fedu. Jeho výsledek se tedy dozvíme až zítra. V případě americké inflace očekáváme její pokles z 4,9 % na 4,1 % y/y. Meziměsíčně by se měly snížit především ceny pohonných hmot. Jádrová inflace by ale měla zůstat nad 5 % y/y. V Německu kromě konečného odhadu květnové inflace, který zřejmě již nic nového nepřinese, bude zveřejněn ZEW index za červen. Ten se pravděpodobně i nadále ponese v duchu šířícího se pesimismu, když očekáváme zhoršení v obou jeho složkách. V tuzemsku se pak dočkáme dubnové bilance běžného účtu. Včerejší data české inflace sice přinesla oproti očekávání mírnější pokles, z 12,7 % na 11,1 % y/y, došlo však k dalšímu významnému zvolnění dynamiky jádrové inflace.

Americká inflace by měla zpomalit na 4,1 % y/y

Očekáváme další zmírnění inflace v USA, a to z dubnových 4,9 % na 4,1 % y/y v květnu. To je zároveň i tržní konsensus. V případě meziměsíčního růstu spotřebitelských cen čekáme jeho zvolnění z 0,4 % na 0,1 % (SA). Hlavním důvodem by měly být především nižší ceny pohonných hmot, které podle našeho odhadu po sezonním očištění klesly o výrazných 5 % m/m. Z hlediska měnové politiky a dnes začínajícího dvoudenního zasedání Fedu má větší význam vývoj jádrové inflace. V meziměsíčním vyjádření očekáváme její zpomalení z 0,4 % v dubnu na 0,3 % v květnu, v tom meziročním pak z 5,5 % na stále výrazných 5,2 %. Nejvíce sledovanou položkou z hlediska jádrové inflace je váhově důležité nájemné. V březnu i dubnu se příspěvek nájemného k celkové inflaci zmírnil. Po průměrném růstu o 0,7 % m/m v předchozích dvanácti měsících vzrostly náklady na bydlení v březnu o 0,6 % a v dubnu o 0,4 % m/m. Pro květen předpokládáme růst nájemného v průměru o 0,5 % m/m. Právě zkrocení této položky je zásadní pro návrat inflace na dvouprocentní cíl Fedu.

V tuzemských cenách se již projevuje slabá poptávka

Tuzemská meziroční inflace v květnu zpomalila z 12,7 % na 11,1 %, oproti očekávání tedy méně. Tržní konsensus činil 10,8 % y/y, zatímco naše prognóza předpokládala 10,6 %. ČNB ve své prognóze zveřejněné začátkem května pak počítala s 11,6 %.

Překvapilo především opětovné zdražení potravin, které v květnu bylo nejvýznamnějším zdrojem meziměsíčního růstu spotřebitelských cen. Obnovený růst cen potravin (po dubnovém poklesu, který dával naději na změnu trendu) je tak hlavním důvodem odchylky celkové inflace od naší prognózy. Mírně vyšší ve srovnání s naší prognózou byly i regulované ceny, překvapující je zde zejména pokračující růst cen energií. Jak tuzemské ceny potravin, tak i energií tudíž zatím stále nereagují na nižší ceny komodit na světových trzích. Výjimkou jsou ceny pohonných hmot, ty v souladu s naším očekáváním v květnu meziměsíčně klesly.

V květnu došlo k dalšímu zmírnění jádrové inflace, a to v meziměsíčním i meziročním vyjádření. Podle dat ČNB se meziměsíční jádrová inflace snížila z dubnových 0,2 % na 0,1 % v květnu. To by po sezonním očištění podle našeho odhadu znamenalo, že došlo k jejímu zpomalení z 0,35 % na 0,05 % m/m. V anualizovaném vyjádření by se tak jádrová inflace již nacházela pod 1 %, a tedy i pod dolní hranicí tolerančního pásma ČNB. V meziročním srovnání pak jádrová inflace klesla z 10,0 % v dubnu na 8,6 % v květnu, což bylo méně, než čekala jak naše prognóza, tak i ta od ČNB (shodně 9,1 % y/y). Lze předpokládat, že vliv v tomto ohledu měla nadále silně utlumená tuzemská poptávka, která již prodejcům nedovoluje zvyšovat ceny rychlým tempem, stejně tak ale i vyšší srovnávací základna loňského roku. Více k včera zveřejněným datům květnové inflace píšeme zde: https://bit.ly/CPI_May23_CZ.

Česká koruna na data o vývoji květnové inflace zareagovala oslabením k 23,78 CZK/EUR. Během včerejšího dne k euru ztratila přibližně 0,4 %. Trhy tak spíše než na překvapení vyšší celkové inflace, dané běžně volatilní položkou cen potravin, reagovaly především na další zmírnění jádrové inflace. Zatímco pro následující zasedání ČNB, které se koná příští středu, finanční trhy aktuálně zaceňují pokračující stabilitu úrokových sazeb, v horizontu tří měsíců již očekávají jejich první snížení o zhruba 25 bb. Do konce roku by pak podle investorů mělo dojít ke snížení sazeb v souhrnu o přibližně 75 bb. To, že další zvýšení úrokových sazeb již není na stole, si myslí také člen bankovní rady ČNB Jan Kubíček. Ten ve včerejším rozhovoru pro agenturu Reuters zmínil protiinflační působení posledních dat z ekonomiky a také navrhovaného úsporného balíčku české vlády. To, zdali snižování sazeb ČNB začne již na konci letošního či až na začátku příštího roku, si však Kubíček nyní netroufá předvídat. My nadále očekáváme první snížení tuzemských sazeb letos v září, a to o 25 bb. Pod vlivem oslabující koruny včera pravděpodobně ztrácely i zbylé měny středoevropského regionu. Polský zlotý vůči euru odepsal 0,1 % a maďarský forint zase 0,2 %. Hlavní měnový pár uzavíral evropské obchodování poblíž 1,075 EUR/USD, tedy v podstatě beze změny. Z globálního úhlu pohledu byl včera makroekonomický kalendář prázdný.