Ceny v tuzemském průmyslu klesají, ve službách ale rostou (Komentář)

Tuzemské ceny průmyslových výrobců se v dubnu meziměsíčně snížily v průměru o 1,2 % po březnovém poklesu o 1,0 %. To bylo v souladu s naší prognózou (-1,1 % m/m), avšak výrazně pod tržním konsensem (-0,2 % m/m). Ve výsledku tak došlo k dalšímu výraznému zmírnění meziročního růstu průmyslových cen, a to z 10,2 % na 6,4 %. Mimo samotného meziměsíčního poklesu cen nadále působil i vliv vysoké statistické základny z loňského roku.

Ceny energií byly v dubnu meziměsíčně nižší v průměru o 2,5 % a k jejich snižování tak dochází již tři měsíce v řadě. Od února do dubna ceny energií v souhrnu klesly o průměrných 8 %. I v dubnu tak pokračoval postupný přeliv výrazně nižších cen energií na velkoobchodních trzích, které se vrátily na předválečné úrovně, do těch pro koncové zákazníky.

Klesaly i ceny výrobků zpracovatelského průmyslu. V průměru byly v dubnu meziměsíčně nižší o 0,8 % po březnovém poklesu o 0,4 %. Pokles cen se týkal poměrně široké škály odvětví. Ke snížení cen došlo v potravinářském průmyslu, ve výrobě dřeva, papíru a kovů, stejně tak i v chemickém, elektrotechnickém, strojírenském a automobilovém průmyslu. Vliv zde mělo snížení cen komodit, ať už těch energetických či neenergetických. K poklesu nákladů navíc vedlo i uvolnění dodavatelských řetězců, které snížilo ceny mezinárodní dopravy. Faktorem tlačícím ceny směrem dolů je jistě i stále utlumená poptávka po zboží průmyslové povahy.

V rychlém poklesu pokračovaly ceny zemědělských výrobců. Ty v dubnu klesly meziměsíčně o 3,3 %, tedy v podstatě stejným tempem jako v březnu. Podobně jako u cen průmyslových výrobců i zde působily nižší ceny vstupů, dopravy a energií.

Ceny stavebních prací a tržních služeb naproti tomu nadále rostly. Ceny stavebních prací byly meziměsíčně vyšší o 0,3 % a ceny tržních služeb pro podniky o 1,4 %. V obou případech tak šlo o srovnatelné tempo růstu cen, které bylo zaznamenáno v březnu. V případě cen tržních služeb dokonce došlo ke zrychlení meziročního růstu, a to z březnových 5,7 % na dubnových 6,6 %. Tyto cenové okruhy jsou více napojené na stav tuzemské ekonomiky a ukazují na přetrvávající perzistentní tlaky na růst cen související s napjatým trhem práce a akcelerujícím růstem mezd.

Zatímco ceny zboží klesají, v oblasti služeb přetrvávají tlaky na jejich růst. To zapadá i do vývoje poptávky, ta po zboží totiž klesla výrazně více. Ukazuje to vývoj tržeb, které v oblasti maloobchodu byly v březnu (poslední známý údaj) oproti předpandemickému únoru 2020 nižší o zhruba 6 %. Tržby za prodej služeb však byly i přes pokles v posledních měsících stále o více než 1 % vyšší.

Dosavadní vývoj v primárních cenových okruzích tak naznačuje, že zatímco celková inflace by se měla nadále poměrně rychle snižovat, její jádrová složka by mohla zůstat zvýšená po delší dobu.

Mimo vývoje cen v tuzemském podnikatelském sektoru byly dnes zveřejněny i předstihové indikátory z USA, které pozitivně překvapily a pomohly americkému dolaru k dalšímu posílení. Počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti v USA v minulém týdnu činil 242 tis., což bylo o 22 tis. méně než o týden dříve a oproti konsensu o 10 tis. méně. Vyšší než očekávaný byl pak nárůst podnikatelské důvěry podle ukazatele od filadelfského Fedu (nárůst z dubnových -31,3 b. na květnových -10,4 b.). Americké měně pomohly i jestřábí výroky z Fedu či náznaky rýsující se dohody ohledně zvýšení dluhového stropu. Šéfka dallaského Fedu Lorie Loganová uvedla, že stabilita úrokových sazeb na dalším červnovém zasedání není jistá, když zatím podle ní nedošlo k dostatečnému poklesu jádrové inflace a napjatý trh práce nadále vytváří tlaky na růst mezd. Dolar tak k euru během dneška zpevnil o přibližně půl procenta a jeho kurz se dostal pod 1,08 USD/EUR. Oslabující euro nesvědčilo celému středoevropskému regionu. Proti společné evropské měně oslabila česká koruna (o 0,2 %), polský zlotý (o 0,8 %) i maďarský forint (o 1,5 %).