Proč odbory balíček ve skutečnosti tolik naštval? Bojí se o stravenky, multisportky a o to, že ztratí nátlakovou sílu svého lobbingu

Předáci odborů patří k nehlasitějším kritikům konsolidačního balíčku, jejž vláda představila ve čtvrtek minulý týden. Ještě týž den, několik hodin poté, svolal svoji tiskovku šéf největší odborové organizace, ČMKOS, Josef Středula. Nemohl mít tak rychle zpracovánu žádnou zevrubnější dopadovou analýzu balíčku. Tím méně, že vláda sama byla při jeho představování dosti nešťastně skoupá na zásadní detaily. A někdy nejen na detaily. Třeba i na to, jaké dotace za desítky miliard vlastně hodlá vůbec škrtat.

To však Středulovým odborům nebránilo v tom, aby balíček okamžitě podrobily zdrcující kritice. Tu posléze vystupňovaly, když se na údajně typické rodině snaží demonstrovat dopad balíčku. Ten měl být původně přes 100 tisíc korun ročně, ale s touto částku přišlo ve stejném čase také opoziční hnutí ANO. Takže zřejmě i proto odbory ještě „přihodily“. Negativní dopad balíčku na běžnou rodinu je tak prý dokonce až takřka 180 tisíc korun ročně. 

Odbory pracují s modelovým příkladem rodiny dvou dospělých a jednoho dítěte. Takových je v Česku dle nejnovějších dat ČSÚ celkem zhruba 705 tisíc. Pokud by opravdu byl dopad na každou z nich až 180 tisíc korun ročně, stát by mohl jen z tohoto titulu snížit už příští rok rozpočtový schodek o nějakých 127 miliard. Místo to ale z důvodu vyšší daňové a odvodové zátěže plánuje snížit schodek jen o nějakých 30 miliard, a zdaleka pouze ne zatížením rodin s jedním dítětem. Je tedy evidentní, že odbory dopad balíčku mnohonásobně nadsazují.

Proč tak činí?

Odbory ve skuteční hněvá zejména zrušení daňového zvýhodnění řady zaměstnaneckých benefitů, které představuje nepříliš skloňovaný objektivní přínos konsolidačního balíčku. Stejně tak odbory rozhořčuje zamýšlené ukončení daňového zvýhodnění odborářských příspěvků.

Z makroekonomického hlediska je správné, že vláda hodlá ke zrušení zmíněných daňových zvýhodnění přistoupit. Akorát měla veřejnosti věc lépe vysvětlovat.

Je to vlastně prosté. Kdo nemá benefit multisportky, platí proti své vůli ze svého jiným a cizím zaměstnancům, kteří ji mají, bazén či posilovnu. Kdo nemá stravenky, platí ze svého obědy těm zaměstnancům, třeba z druhého konce republiky, kteří je mají. A ještě na tomto nedobrovolném přesunu bohatství od jedněch k druhým prakticky bezpracně a neproduktivně bohatnou firmy, které jej zajišťují; které stravenky či multisportky vydávají. A které částí takto ukořistěných peněz evidentně zlobbovaly i odboráře.

Zrušení daňového zvýhodnění odborářských příspěvků zase potenciálně snižuje finanční atraktivitu členství v odborech, což může snížit nátlakovou sílu této zatím velmi početné lobbistické organizace. I to pochopitelně její předáky tolik děsí.      

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom, Trinity Bank

Okomentovat na facebooku