ČNB - naroste počet jestřábů v bankovní radě?

Dnešní debata uvnitř bankovní rady nebude zdaleka tak harmonická a k osamocenému jestřábovi (Tomáš Holub) se teoreticky může přidat nový hlas.

Kumulace pro-inflačních faktorů na české scéně v posledních týdnech nebyla vůbec malá. Za prvé, HDP za první kvartál překvapivě vzrostlo (o 0,1 % mezikvartálně) a zdá se, že mělké recesi s téměř “neviditelným” nárůstem nezaměstnanosti je konec. Za druhé, veřejné finance míří podle všech indicií kvůli prudkému nárůstu výdajů do výraznějšího schodku - ten podle posledních čísel překonal na konci dubna 200 mld. korun. Za třetí, mzdová dynamika podle dostupných čísel z průmyslu a stavebnictví i podle našich nowcastů na začátku roku viditelně zrychlila a růst se může blížit dvouciferným hodnotám. Za čtvrté, nehledě na vysoké nominální úrokové sazby se zdá, že počty nově poskytovaných hypoték i jejich objem se začíná stabilizovat. Za páté, inflace sice víceméně zatím odpovídá našim očekáváním i očekáváním ČNB, na druhou stranu některé jádrové položky (pohostinství a hoteliérství, kultura, textil) vykazují zatím o něco výraznější perzistenci, než jsme očekávali. Pomaleji také odeznívá vysoká potravinová inflace. Je tedy spíše riziko, že ČNB bude muset revidovat svůj inflační výhled pro rok 2024 směrem vzhůru. A za šesté, střednědobá inflační očekávání mezi nefinančními podniky podle průzkumu ČNB zůstávají přes lehký pokles stále vysoká (očekávaná inflace za tři roky stále nad 6 %). I když měření inflačních očekávání není příliš přesné, naše rozhovory s klienty naznačují, že střednědobá inflační očekávání v části podnikové sféry mohou být ještě vyšší. A právě na základě svých inflačních očekávání se snaží firmy upravovat své ceníky a současně s jejich vědomím vstupují do mzdových vyjednávání.

Sečteno, podtrženo, pro-inflační rizika nejsou vůbec slabá a v tuto chvíli je vyvažuje pouze silnější kurz koruny. Nová prognóza by tak správně měla ukázat na potřebu dalšího růstu úrokových sazeb. To však za předpokladu, že prognóza nebude zatížena výraznějšími expertními úpravami bankovní rady. Poslední komentáře z bankovní rady naznačovaly, že i když obavy některých členů z neukotvenosti inflačních očekávání narůstají, zatím to je spíše argument pro to “nespěchat” s poklesem úrokových sazeb. I tak ovšem není vyloučené, že dnešní debata uvnitř bankovní rady nebude zdaleka tak harmonická a k osamocenému jestřábovi (Tomáš Holub) se teoreticky může přidat nový hlas.