Nezaměstnanost v Pardubickém kraji k 31. březnu 2023 dosáhl hodnoty 2,93 % a oproti předchozímu měsíci se snížil

13. 4. 2023

Ke konci března 2023 dosáhl podíl nezaměstnaných osob v Pardubickém kraji hodnoty 2,93 %a oproti předchozímu měsíci se snížil. Nezaměstnanost meziměsíčně poklesla ve všech krajích ČR. Podíl nezaměstnaných osob pod tři procenta mělo ke konci března 2023 celkem pět krajů, přičemž třetí nejnižší hodnota patřila Pardubickému kraji. Podíl nezaměstnaných žen je v kraji nadále vyšší než podíl nezaměstnaných mužů (již od konce března 2021).

Podíl nezaměstnaných osob (podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce ve věku 15–64 let ze všech obyvatel ve stejném věku) dosáhl v Pardubickém kraji ke konci března 2023 hodnoty 2,93 %. Ve srovnání s předchozím měsícem evidujeme pokles nezaměstnanosti ve všech krajích. Celorepublikově se nezaměstnanost snížila o 0,14 procentního bodu, tj. zcela stejně jako v Pardubickém kraji. Naopak oproti stavu z konce března 2022 došlo ve všech krajích k růstu nezaměstnanosti, celorepublikově se nezaměstnanost zvýšila o 0,35 procentního bodu, v Pardubickém kraji o 0,53 procentního bodu. Podíl nezaměstnaných žen má kraj od konce března 2021 vyšší než podíl nezaměstnaných mužů. Ke konci března 2023 činila v kraji nezaměstnanost mužů 2,58 % a nezaměstnanost žen 3,30 %. Oproti konci března 2022 více vzrostla nezaměstnanost žen, zatímco její nárůst činil 0,74 procentního bodu, nezaměstnanost mužů vzrostla o 0,33 procentního bodu.

V mezikrajském srovnání se podíl nezaměstnaných osob ke konci března 2023 pohyboval v rozmezí od 2,86 % ve Zlínském kraji po 5,68 % v Ústeckém kraji (průměrná hodnota za celou ČR činila 3,73 %). Druhá nejnižší nezaměstnanost patřila Plzeňskému kraji (2,88 %), třetí nejnižší Pardubickému kraji (2,93 %). Naopak druhým nejvyšším podílem nezaměstnaných osob se stejně jako v předchozích čtrnácti měsících prezentoval Moravskoslezský kraj (5,06 %).

V meziokresním srovnání všech 77 okresů ČR (vč. Prahy) se nezaměstnanost ke konci března 2022 pohybovala v rozmezí od 1,56 % v okrese Praha-východ po 8,34 % v okrese Karviná. Okresy Pardubického kraje se v tomto žebříčku nacházely mezi 9. až 39. místem s podílem nezaměstnaných osob od 2,46 % v okrese Ústí nad Orlicí po 3,35 % v okrese Svitavy.

Neumístění uchazeči o zaměstnání a pracovní místa v evidenci úřadů práce k 31. 3. 2023
Pramen: Ministerstvo práce a sociálních věcí, evidence úřadů práce

Ke konci třetího měsíce roku 2023 bylo na úřadech práce v Pardubickém kraji evidováno 10 330 nezaměstnaných osob, z toho 9 478 patřilo mezi dosažitelné uchazeče ve věku 15–64 let, kteří mohli bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa. Přibližně každý šestý uchazeč na úřadech práce v kraji patřil mezi osoby se zdravotním postižením. Celkem bylo na úřadech práce v kraji evidováno 1 654 osob se zdravotním postižením, tj. o 30 méně než v předchozím měsíci. Meziměsíční pokles počtu uchazečů evidujeme nejen u této specifické skupiny osob na trhu práce, ale také v rámci všech uchazečů o zaměstnání, jejichž počet se v kraji snížil o 446. Zatímco do evidence úřadů práce v kraji se v průběhu března nechalo zapsat 1 590 uchazečů o zaměstnání, evidence byla ukončena 2 036 osobám, z toho 229 z důvodu neplnění součinnosti s úřady práce. Nové zaměstnání si našlo 1 477 osob, z toho 46,9 % ho získalo díky úřadům práce.

Ke konci března 2023 bylo v evidenci úřadů práce v kraji 15 101 volných pracovních míst, z toho 11 238 pro uchazeče, kteří nedosáhli vyššího než základního vzdělání. Pro uchazeče se středoškolským vzděláním bez maturity měly úřady práce v kraji v nabídce 2 697 pracovních míst, pro uchazeče se středoškolským vzděláním s maturitou 811 míst a pro uchazeče s vyšším odborným nebo vysokoškolským vzděláním 355 míst. V komparaci s předchozím měsícem poklesl celkový počet pracovních míst v evidenci úřadů práce v kraji o 138, oproti březnu předchozího roku o 3 669.

Na jednoho uchazeče o zaměstnání v kraji připadalo na konci letošního března 1,5 volného pracovního místa. Nejpříznivější poměr mezi uchazeči a pracovními místy byl v okrese Pardubice, kde počet volných míst převýšil počet uchazečů 1,9krát. V okrese Ústí nad Orlicí evidujeme oproti uchazečům 1,6krát více pracovních míst. Nejméně příznivou situací se prezentuje Chrudimsko a Svitavsko, kde bylo pouze o desítky pracovních míst více než uchazečů o zaměstnání.