Inflace v únoru klesla, dynamika cen ale zůstává pořád silná (Analýza makroindikátorů)
Česká inflace v únoru klesla na meziročních 16,7 % z lednových 17,5 %. Oproti tržnímu konsensu (16,6 % y/y) tak byl únorový růst spotřebitelských cen nepatrně vyšší, ve srovnání s naší prognózou (16,9 % y/y) naopak mírně nižší. ČNB očekávala 16,5 % y/y.
V meziměsíčním vyjádření růst spotřebitelských cen výrazně zpomalil z 6,0 % v lednu na únorových 0,6 % (+0,8 % m/m po sezonním očištění). V lednu směrem vzhůru ceny tlačilo především odeznění vlivu úsporného tarifu a další silné zdražení energií, které se však již v únoru neopakovalo. Ceny elektřiny a plynu pravděpodobně na přelomu roku dosáhly vládou stanovených stropů a na jejich další růst nevyvíjely tlak ani ceny na velkoobchodních trzích. Ty se totiž výrazně snížily na předválečné úrovně. Zatímco tak regulované ceny jako celek v lednu zaznamenaly raketový nárůst (+30,9 % m/m), v únoru v podstatě stagnovaly (+0,1 % m/m). My jsme v naší prognóze počítali s mírně vyšším růstem regulovaných cen.
Potraviny v únoru opět zdražily, oproti našim odhadům však méně. V průměru byly ceny potravin meziměsíčně vyšší o 0,7 %, ceny alkoholu a tabáku pak o 0,6 %. V souladu s naší prognózou se vyvíjely ceny pohonných hmot. Ty po třech předchozích poklesech v řadě v únoru meziměsíčně vzrostly, a to v průměru o 1,2 %.
Jádrová inflace byla ve srovnání s naší prognózou naopak vyšší. ČNB uvádí, že v meziročním vyjádření došlo ke snížení jádrové inflace z lednových 12,3 % na 12,1 % v únoru, zatímco my jsme počítali s poklesem na 11,7 %. To podle našeho odhadu znamená, že meziměsíční jádrová inflace mírně zrychlila z 0,55 % na 0,73 % a v anualizovaném vyjádření se tak v únoru pohybovala mírně pod 9 %. Z komentáře centrální banky však vyplývá, že vývoj jádrové inflace byl v souladu s prognózou ČNB.
Meziroční inflace by měla klesat i v dalších měsících, avšak pouze pozvolným tempem. Poptávkové inflační tlaky indikované jádrovou inflací zatím zůstávají v tuzemské ekonomice poměrně silné a perzistentní. Vliv na to má nadále významně napjatý trh práce projevující se v akceleraci mzdového růstu. Podobná je situace i v ostatních evropských ekonomikách, či v USA. Ač tedy odeznívání růstu volatilnějších složek inflace, jako jsou energie, pohonné hmoty a potraviny může být rychlejší, jádrová inflace by mohla zůstat vyšší po delší dobu. Ve stejném směru působí i zvýšená inflační očekávání. Růst jádrových cen by ale na druhou stranu měla brzdit slabá poptávka, i když podle předstihových indikátorů by mohlo docházet k jejímu postupnému oživení.
Po velkou část letošního roku očekáváme, že inflace zůstane dvouciferná a její celoroční průměr přesáhne 10 %.
Tyto zprávy pro vás vytváří Investiční bankovnictví KB.
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz