Únorová inflace je vyšší, než ČNB čekala, takže opět může rozdmýchat debatu nad signálním zvýšením základního úroku. To doporučuje i MMF

Únorová inflace v ČR byla mírně vyšší, než se čekalo. Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny o 16,7 procenta, zatímco analytici oslovení agenturou Bloomberg čekali ve střední hodnotě růst o 16,6 procenta. Vyšší, než se čekalo, byla v únoru také meziměsíční inflace. Činila 0,6 procenta, kdežto odhad počítal s 0,5 procenta. Meziroční inflace předčila také očekávání České národní banky, která ve své aktuální prognóze předpokládá únorový údaj 16,5 procenta. 

V zásadě ale nelze říci, že by inflace svým tempem jakkoli výrazně zaskočila. Oproti lednové úrovni, 17,5 procenta, jde o zpomalení. Pokud bychom nebrali v potaz snížení inflace způsobené loni v říjnu až prosinci zavedením energetického úsporného tarifu a souvisejícím poklesem cen elektřiny pro domácnosti, je letošní únorová meziroční inflace nejnižší od loňského května. To signalizuje zmírňování, byť zatím jen velmi pozvolné, inflačních tlaků v ekonomice. 

Je však třeba říci, že inflaci nadále snižuje další administrativní zásah, a to je odpuštění poplatku za podporované zdroje energie. Odpuštění platí od loňského října. Bez něj by únorová inflace činila 17,3 procenta, takže by tak byla nejnižší jen za období od loňského srpna, nikoli května. Zmírňování inflačních tlaků v ekonomice je tedy opravdu jen tak pozvolné, že snad ani pozvolnější už být nemůže. Což může opět rozdmýchat diskusi nad tím, zda by Česká národní banka přece jen neměla přikročit k signálnímu navýšení své základní úrokové sazby, jak ji doporučuje třeba i Mezinárodní měnový fond. Tím by tlumila přenos přetrvávající, jen velmi pozvolně klesající inflace do inflačních očekávání. Debata by to byla o to případnější, že inflace v únoru překonala, byť poměrně mírně, prognózovaný údaj samotné ČNB.