Ceny výrobců začaly rok třeskem
Ceny průmyslových výrobců v lednu vzrostly o 5,8 % proti prosinci a
jejich meziročním tempo ve výsledku z původních 20 % kleslo jen na 19 % a
nechalo odhad trhu mezi 14-15 % daleko v závěsu.
Hlavním důvodem zdražení byl vývoj cen energií, které zdražily
meziměsíčně o 16,7 %, přičemž nejvíce si připsal zemní plyn (+114,8 %), uhlí
(+65,5 %), zatímco cena ropy poklesla o 14,6 %. Po očištění o ceny energií
dosáhly ceny výrobců v průmyslu meziměsíčně na 1,7 % (vs. 5,8) % a 13,3 %
meziročně (vs. 19 %). I tak se jedná o relativně svižnou dynamiku. Ceny
meziproduktů, výrobků investiční povahy a zboží dlouhodobé i krátkodobé povahy
vzrostly meziměsíčně mezi 1-2 %, což je více než například v lednu 2018 nebo
2019. I více granulární pohled na jednotlivé segmenty výroby ukazuje na
zdražování s výjimkou kovů, kdy mírně poklesly ceny základních kovů, oceli
apod. To koresponduje s cenami stavebních prací, jež v kontextu cen v průmyslu
dosáhly na umírněných +0,6 % meziměsíčně.
Otázkou je, zda se v ekonomice vytváří nový proinflační impulz anebo se
ekonomika ještě adaptuje na předchozí šok. Data o vývoji poptávky a údaje o
očekávání vývoje výrobních cen ukazují na druhou možnost. Poptávka slábne jak
doma tak v zahraničí. Tento vývoj byl pozorovaný již ve struktuře ekonomiky v
3Q22 a je potvrzen také ve výsledcích průzkumu, jako PMI. Na pozadí nižší
poptávky a patrně s tím související nižší tvorbě zásob dochází ke zvolnění
očekáváných cenových tlaků. Například v rámci Ifo indexu došlo k poklesu
očekávaných cen napříč výrobní sférou. Stejně tak se snížila očekávání
prodejních cen v rámci tuzemského konjunkturálního průzkumu od ČSÚ. Pokles
poptávky by tak měl ceny dříve či později dohnat. Rizikem však je, že se
poptávka zotaví rychleji, než se aktuálně počítá. Z externího prostředí pramení
nejistota především z Číny, která byla dlouho pod lockdowny. Z domácího pak
růst mezd podporující oživení poptávky domácností a s tím spojený větší prostor
firem zvyšovat ceny.
Zajímavé je také srovnání s Německem a Polskem. Německý PPI v lednu
meziměsíčně poklesl o 1 %, v Polsku vzrostl o 0,8 %.
Pro rok 2023 naše zimní prognóza počítá s meziročním růstem cen v
průměru okolo 8 %. Tento vývoj se opírá o poměrně mírnou a krátkou recesi v
eurozóně a ČR a následující pozvolné oživení v druhé polovině roku 2023. Dále
zahrnuje opětovné zdražení energií na velkoobchodním trhu na podzim. Lednový
výsledek jde ve směru odhadu. Na druhé straně data o utlumené poptávce a
poklesu očekáváných cen ve výrobě představují riziko nižšího tempa.
Autor: David Vagenknecht, analytik
Editor: Vratislav Zámiš, analytik
Okomentovat na facebooku
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz