Celková inflace v eurozóně zpomalí, její jádrová složka však nikoli (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Tento týden zveřejněná americká data by mohla lehce zchladit optimismus, který se zde v posledních dnech rozlil. Objednávky zboží dlouhodobé spotřeby totiž poklesnou, zatímco průmyslový ISM index zůstane pod padesátkou. V eurozóně bude hlavní pozornost směřovat na inflační data. Nižší ceny energií potáhnou celkovou inflaci směrem dolů, její jádrová složka však zřejmě dále stoupne. Pozornost si zaslouží i zápis z posledního zasedání ECB, které si trh vyložil jako holubičí. Vývoj spotřebitelské důvěry i dalších předstihových indikátorů by měl potvrdit pozvolné oživování ekonomické aktivity v eurozóně. Zpřesněný odhad českého HDP za závěrečný kvartál loňského roku potvrdí, že si domácí ekonomika prošla mírnou recesí. K jednacímu stolu zasedne maďarská centrální banka. Změny v nastavení měnové politiky ale nečekáme.

Americký průmyslový ISM index zůstane pod 50tkou

Lednový enormně vysoký počet nově vytvořených pracovních míst, pokles nezaměstnanosti na 53leté minimum, lepší maloobchodní tržby i vyšší inflace vedly k výraznému přehodnocení tržních očekávání týkajících se dalšího vývoje amerických úrokových sazeb. Trh nyní vidí vrchol současného cyklu na úrovni 5,4 %. Data zveřejněná tento týden mohou optimismus mírně zchladit. Objednávky zboží dlouhodobé spotřeby zřejmě čeká mírný pokles, stejně tak průmyslový index ISM zůstane pod padesátibodovou hranicí a potvrdí pozvolné zpomalování hospodářské výkonnosti. Silný naopak zůstane ISM z oblasti služeb, který se v lednu vyhoupl na 55 bodů, a i v únoru zůstane poblíž této úrovně.

V eurozóně budou klíčovou událostí tohoto týdne inflační data. Celková inflace sice v důsledku nižších cen energií podle našeho odhadu zpomalí z lednových 8,6 % v lednu na 8,2 % v únoru, její jádrová složka ale naopak stoupne na 5,5 % y/y (z 5,3 % y/y). Ve čtvrtek bude zajímavé sledovat záznam z posledního zasedání ECB, který si trh vyložil jako holubičí. Tento postoj ho donutila změnit zveřejněná data, takže nyní ve svých cenách zahrnuje očekávání růstu depozitní sazby až na 3,7 %, což je i náš odhad. Zápis z jednání ECB by však i tak mohl napovědět, co od ECB dále očekávat. Zveřejněny budou tento týden i indikátory PMI. Jedná se však pouze o zpřesněný odhad již oznámených údajů, a tak zde žádná překvapení nečekáme. Sledovanější bude spíše průzkum Evropské komise, který by měl potvrdit, že důvěra v eurozóně se pomalu zlepšuje. Ukazatel peněžní zásoby M3 pak pravděpodobně ukáže, že tempo poskytování úvěrů soukromému sektoru dále zpomalilo. Podstatné však je, že toto oslabení stále nepovažujeme za signál blížící se recese. Data z německého trhu práce potvrdí jeho utaženost, když míra nezaměstnanosti o další desetinu klesne (na 5,4 %).

Zpřesněný odhad českého HDP za Q4 22 podle nás potvrdí, že ekonomika mezikvartálně poklesla o 0,3 % a prošla si tak mělkou technickou recesí. Za výsledkem stály podle našeho odhadu především propad spotřeby domácností (-1,4 q/q) a slabá investiční aktivita. Čisté exporty výsledek pravděpodobně vylepšovaly. V následujících čtvrtletích by měla ekonomika pozvolna ožívat, když v Q1 očekáváme její růst o 0,1 % q/q, v Q2 pak o 0,2 % q/q. V Maďarsku k jednacímu stolu zasedne tamní centrální banka. Změnu v nastavení klíčových úrokových sazeb ale nečekáme.

Nálada v eurozóně i USA se zlepšuje

Minulý týden se nesl ve znamení předstihových indikátorů a indikátorů důvěry. Ty se zlepšovaly na obou březích Atlantiku. Příjemně překvapil evropský index PMI, který se ve službách přehoupl přes 52 bodů. Ve zpracovatelském průmyslu se sice mírně zhoršil, za tímto vývojem však stálo zkracování dodacích lhůt a odeznívání problémů v subdodavatelských řetězcích. Objem nových zakázek, výroby i zaměstnanost mírným tempem rostly. Pozitivně hodnotili situaci i němečtí analytici a investoři, což se odrazilo v lepším výsledku ZEW indexu. Německým průmyslníkům pak zlepšilo náladu rozvolnění pandemické situace v Číně i klesající ceny energií. IFO index se tak ve srovnání s lednovými úrovněmi ve svých obou složkách posunul směrem nahoru. Překvapení přinesl i PMI ve Spojených státech, který se ve službách přehoupl přes padesátibodovou hranici. Závěr týdne pak patřil zpřesněným odhadům HDP. V Americe byl výsledek za Q4 22 v anualizovaném vyjádření revidován směrem dolů z 2,9 % na 2,7 % q/q, a to hlavně kvůli osobní spotřebě. Ta oproti původnímu odhadu (2,1 % q/q) vzrostla pouze o 1,4 % q/q. Sestupné revizi se nevyhnula ani německá ekonomika, kde HDP v Q4 poklesl o 0,4 % q/q namísto původně oznámených 0,2 % q/q. Za výsledkem stál výrazný propad investičních výdajů i pokles soukromé spotřeby. Vládní výdaje naopak rostly.

I přes relativně dobrá data, která z eurozóny minulý týden přicházela, evropská měna ztrácela. Dolaru nahrálo zveřejnění záznamu z posledního zasedání FOMC, v němž byla vyzdvihována nutnost utažené měnové politiky, a to až do té doby, než inflace bude jasně na cestě ke 2% cíli. Euro tak v průběhu týdne ztratilo 1,5 %.

Sentiment indikátory byly zveřejněny i na domácí půdě. Konjunkturální průzkum ukázal, že se spotřebitelé začínají oklepávat z energetické krize a jejich nálada se pomalu zlepšuje. Naopak podnikatele trápí snižující se objem zakázek a s tím klesá i jejich nálada. Více jsme se tématu věnovali zde: https://bit.ly/3xOyNql.

Koruna se v průběhu minulého týdne pohybovala převážně v pásmu 26,75-23,65 CZK/EUR. Pro výraznější posílení už chybí fundamentální důvody, zároveň se koruně nechce na slabší úrovně kvůli možnosti, že centrální banka vstoupí na trh. Výrazné pohyby nebyly v průběhu týdne ani na polském zlotém, který se držel mezi 4-72-4,74 PLN/EUR. Poměrně stabilní byl tentokrát i maďarský forint, který se obchodoval mezi 380-384 HUF/EUR.