Nižší spotřeba přispěla k sestupné revizi amerického HDP (Komentář)

Americká ekonomika rostla v závěru loňského roku pomaleji, než se očekávalo, avšak při výraznějším růstu cen. Dynamika reálného HDP za Q4 22 byla v anualizovaném vyjádření revidována mírně dolů z 2,9 % na 2,7 % q/q, a to hlavně kvůli osobní spotřebě, která oproti původnímu odhadu (2,1 % q/q) vzrostla o 1,4 % q/q. To ale do značné míry souviselo se zpřesněním deflátoru HDP v opačném směru (z 3,5 % na 3,9 % q/q), přičemž Fedem bedlivě sledovaný cenový index jádrových výdajů na osobní spotřebu (PCE) byl revidován na 4,3 % z předchozích 3,9 %. Nutně se však nejedná o dodatečné inflační tlaky, ale spíše o obdobnou úpravu, jaká byla již dříve zaznamenána u historických dat spotřebitelských cen. Napjatost amerického trhu práce znovu potvrdil počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti, který se i minulém týdnu držel pod 200 tis.

Eurodolarový pár se odpoledne obchodoval poblíž 1,06 USD/EUR, tedy v blízkosti otevíracích hodnot. Data z USA totiž celkově přes dílčí překvapení nepřinesla jednoznačný signál pro- ani protiinflačním směrem. Významný impuls na trhy nevnesla ani finální lednová inflace v eurozóně, která podle očekávání dosáhla 8,6 % y/y, při vzestupné revizi jádrové inflace z 5,2 % na 5,3 % y/y.

Forint i zlotý dnes k euru lehce posilovaly, koruna zůstala téměř beze změny. Maďarský forint byl patrně podpořen prosincovým růstem průměrné mzdy, který překvapil pozitivně, když oproti trhem očekávaným 17 % zrychlil na 18,1 % y/y, což nahrává pozdějšímu zahájení uvolňování tamní měnové politiky. Odolnost polské ekonomiky zase potvrdila míra nezaměstnanosti. Ta v lednu sice v souladu s tržním konsenzem meziměsíčně vzrostla o 0,3 pb na 5,5 %, podílel se na tom ale hlavně tradiční sezónní efekt. Jak polský zlotý, tak maďarský forint si ve výsledku k euru připsaly kolem 0,4 %. S regionem se při absenci makroekonomických dat dnes částečně svezla i česká koruna, která se odpoledne obchodovala lehce pod 23,70 CZK/EUR (posílení o 0,1 %).