Předběžný výsledek průzkumu PMI pro eurozónu za letošní únor naznačuje zrychlení hospodářského růstu

Předběžný výsledek průzkumu PMI pro eurozónu za letošní únor naznačuje zrychlení hospodářského růstu.

Úroveň kompozitního indikátoru PMI se v únoru vyšplhala na devítiměsíční maximum a odpovídá mezičtvrtletnímu růstu HDP tempem 0,3 %.

Tahounem růstu ekonomické aktivity je sektor služeb, zatímco průzkum pro zpracovatelský průmysl dává smíšené signály.

Složený (kompozitní) indikátor PMI, jenž mapuje celkovou ekonomickou aktivitu v eurozóně, v únoru dle předběžných výsledků vzrostl z lednové úrovně 50,3 na úroveň 52,3.

Na úrovni 52,3 ke kompozitní PMI indikátor nejvyšší od loňského května.

Finanční trh očekával nárůst souhrnného PMI indikátoru na úroveň 50,7.

Úroveň padesáti bodů v tomto průzkumu představuje hranici mezi růstem a poklesem ekonomické aktivity.

Kompozitní PMI indikátor je nad úrovní padesáti bodů druhý měsíc v řadě a průzkum PMI naznačuje, že se hospodářské oživení v eurozóně zrychluje.

Ekonomice eurozóny se tedy podařilo vyhnout recesi: dle předběžných údajů rostl HDP eurozóny v loňském závěrečném čtvrtletní mezikvartálně o 0,1 %, únorový PMI průzkum by byl konzistentní s mezikvartálním nárůstem HDP o 0,3 %.

Detaily únorové PMI průzkumu však vykreslují smíšený obrázek.

PMI ve zpracovatelském průmyslu v únoru klesl z úrovně 48,8 na 48,5 (tržní odhad: 49,3), což představuje první meziměsíční zhoršení PMI indikátoru pro zpracovatelský sektor od loňského října.

Nicméně, PMI sub-indikátor mapující výrobu ve zpracovatelském průmyslu v únoru vzrostl z úrovně 48,9 na 50,4, což představuje devítiměsíční maximum.

Nové objednávky ve zpracovatelském průmyslu dle průzkumu PMI nadále klesají, únorový pokles byl ale nejmírnější za uplynulých 9 měsíců.

Zpracovatelský průmysl hlásí zlepšování situace v dodavatelských řetězcích, což je příznivá zpráva jak pro výhled výroby, tak pro výhled nákladů, jež při zlepšených podmínkách v zásobování mohou začít klesat.

V samotném únoru rostly náklady ve zpracovatelském sektoru jen nepatrně a nejmírněji od září 2020.

Celkový PMI indikátor pro sektor služeb v únoru vzrostl z 50,8 na úroveň 53,0: nejvýše od loňského června (trh očekával nárůst na úroveň 51,0).

Sektor služeb hlásí růst nových objednávek, jenž byl letos v únoru nejsilnější za uplynulých 9 měsíců.

Sektor služeb zároveň hlásí výrazný růst nákladů, byť tempo růstu již nedosahuje vrcholů z loňského roku.

Služby i zpracovatelský průmysl hlásí růst zaměstnanosti a zlepšuje se optimismus ohledně výhledu výroby a celkové situace pro příštích 12 měsíců..

Únorový průzkum PMI podporuje názor, že se ekonomická aktivita v eurozóně oživuje s tím, jak odeznělo riziko energetické krize a v průmyslu se zlepšují podmínky na straně zásobování.

Ekonomika eurozóny se v závěru loňského roku vyhnula mezikvartálnímu poklesu HDP a letošní první čtvrtletí by mohlo být ve znamení zrychlení mezikvartálního růstu HDP.

Průzkum PMI zároveň naznačuje zmírňování inflačních tlaků v eurozóně, inflační rizika ale stále zůstávají výrazná a ECB tak bude svou měnovou politiku zpřísňovat nejen v březnu, ale dle všeho také přinejmenším po celé druhé čtvrtletí.

Pro ekonomiky středoevropského regionu vysílá průzkum PMI z eurozóny včetně Německa příznivý signál ve smyslu oživení hospodářského růstu na klíčových exportních trzích.

Prognózy pro výkon HDP eurozóny pro letošní rok byly v posledních týdnech vesměs přepisovány nahoru, což platí i o nedávno zveřejněné prognóze z dílny Evropské komise.

Zlepšující se hospodářská situace v eurozóně by měla být reflektována také zlepšením výhledu pro českou ekonomiku, kde pro letošek očekáváme celoroční růst HDP zhruba na úrovni 0,5 %.

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.