Lednový růst cen byl hrozivý, ale dosti specifický. V průběhu roku budou inflační tlaky slábnout

V lednu vrostly ceny meziměsíčně o 6%, což zvýšilo meziroční růst cen na 17,5%. Jádrová inflace: meziměsíčně +0,8 m/m (anualizovaně 10%), meziročně 12,3.



Nejdříve strašení: pokud by ceny rostly tímto tempem (6% m/m) každý měsíc, tak by se ceny za rok zvýšily na více než dvojnásobek. To skutečně hrozivé je. Naposledy jsme takový nárůst cen během jednoho měsíce zažili na začátku 90. let, při cenové liberalizaci.



Leden je specifický měsíc, protože k 1.1. dochází k úpravám cen energií a dalších služeb. Tentokrát ceny navíc ovlivnilo skončení úsporného tarifu. Jen tato jedna položka vysvětlí více než polovinu růstu cen v prosinci (a bude dělat neplechu v inflaci ve 4Q23 = bude ji zvyšovat). Méně než tři procenta se už dají vydýchat.

Dále, meziroční růst cen v průběhu roku zamíří na výrazně nižší hodnoty. Jirka psal ve svém komentáři k inflaci: „Od února by měla inflace postupně zpomalovat a ve třetím čtvrtletí letošního roku se dostat pod 10 %. Za postupným zpomalováním inflace bude stát, jak vliv srovnávací základny, tak i další utlumení poptávkových inflačních tlaků. Nejistotou je ohlášené zlevňování cen energií, které ale nebude mít pravděpodobně až tak výrazný vliv (zatím se nezdá, že by letos mělo dojít až tak k výraznému poklesu cen energií, které by zásadněji ovlivnilo hodnoty celoroční inflace).“ Na konci roku by se mohla dostat inflace do blízkosti tří procent. Ale právě meziroční vliv úsporného tarifu může inflaci v závěru roku dočasně zvýšit.

Dopad na ČNB a prognózu sazeb žádný. ČNB čekala 17,6, skutečnost 17,5: jádrová o něco nižší, ceny potravin naopak o něco vyšší.

Každopádně ještě jeden pohled na inflaci. Od konce roku 2019 (pak začal covid, dodavatelské řetězce, energie apod.), tedy za tři roky, vzrostly spotřebitelské ceny o více než třetinu. O třetinu vzrostly i v minulosti. Před rokem 2019 měli ale Češi 14 let, aby absorbovali takový nárůst cen. Je to fičák.



David Navrátil