Zpřesněné údaje o výkonu české ekonomiky za loňské třetí čtvrtletí potvrdily mezičtvrtletní pokles HDP na úrovni 0,2 %

Zpřesněné údaje o výkonu české ekonomiky za loňské třetí čtvrtletí potvrdily mezičtvrtletní pokles HDP na úrovni 0,2 %, meziroční růst HDP byl ovšem snížen z původně uváděných 1,7 % na 1,5 %.

Oproti dříve zveřejněným údajům hlásí nejčerstvější data prudší než původně odhadovaný pokles vládní spotřeby a méně, než se původně odhadovalo, přispěly k meziročnímu růstu HDP v loňském třetím čtvrtletí zásoby.

Základní obrázek situace v české ekonomice se ale po aktuálním zpřesnění údajů o HDP nemění: v meziročním vyjádření výrazně klesá spotřeba domácností a také spotřeba vlády, kladný příspěvek k meziročnímu růstu HDP měly naopak investiční výdaje, zahraniční obchod a také vývoj stavu zásob.

Na spotřebitele nepříznivě dopadá vysoká inflace, která vede k propadu jejich reálných příjmů, což vede k poklesu spotřeby domácností jak v meziročním, tak v mezičtvrtletním vyjádření.

Základní poselství o výkonu české ekonomiky v loňském třetím čtvrtletí se nemění: HDP mezičtvrtletně klesl o 0,2 % s tím, jak zejména na spotřebu domácností dopadá vysoká inflace, jež má nepříznivý vliv na reálné příjmy.

Vysoká inflace bude mít na spotřebu domácností nepříznivý vliv zřejmě ještě minimálně jak v závěrečném čtvrtletí 2022, tak v prvním čtvrtletí letošního roku.

Za celý rok 2022 v souvislosti se zpřesněnými údaji za loňské třetí čtvrtletí nyní očekávám růst HDP na úrovni 2,4 % poté, co v roce 2021 vykázala česká ekonomika růst 3,5 %.

Klíčovou součástí dnes zveřejněných údajů za loňské třetí čtvrtletí jsou statistiky sektorových účtů, jež popisují situaci domácností a firem z pohledu jejich příjmů, výdajů a úspor.

V případě domácností pokračuje pokles reálných příjmů, což v situaci vysoké inflace není překvapivé a spotřeba domácnostní následně klesá.

Úhrn reálných peněžních a nepeněžních příjmů domácností na jednoho obyvatele v loňském třetím čtvrtletí klesl meziročně o 5,2 % a v mezičtvrtletním vyjádření ztratil 2,3 %.

Reálná spotřeba na obyvatele se meziročně propadla o 7,8 %, mezičtvrtletní pokles reálné spotřeby činil 3,3 %.

Na straně domácností byla patrná nejistota a obavy z dalšího vývoje: pokles spotřeby byl výraznější, než pokles příjmů, cože znamená, že domácnosti ve třetím čtvrtletí navýšily sklon k úsporám.

Míra úspor v celkovém důsledku vzrostla meziročně o 1,9 procentního bodu, mezičtvrtletně narostla o 2,2 procentní bodu a jednalo se o první mezičtvrtletní nárůst míry úspor v loňském roce poté, co první a druhé čtvrtletí byly ve znamení jasného poklesu míry úspor.

Celkově míra úspor domácností v loňském třetím čtvrtletí činila dle sezónně očištěných údajů 16,7%: z pohledu jednotlivých čtvrtletí se jednalo o nejvyšší úroveň od počátku roku 2022 a z historického pohledu má tento ukazatel prostor pro další pokles.

Do nejbližších čtvrtletí lze spíše pokles míry úspor domácností, což tomuto sektoru pomůže se alespoň částečně vypořádat s vyšší inflací, v průběhu roku 2023 by se ale pokles míry úspor mohl zastavit.

Na straně nefinančních podniků v loňském třetím čtvrtletí vzrostla míra zisku meziročně z úrovně 45,1 % na úroveň 46,6 %: podnikům se v průměru dařilo zvyšovat ziskové marže.

Míra investic nefinančních podniků ve třetím čtvrtletí klesla z 30,0 % na 29,1 %.

V situaci, kdy dochází k ochlazení celkového výkony české ekonomiky vyjádřeno ukazatelem HDP, není míra poklesu investic nefinančních podniků překvapivá a tato tendence bude pravděpodobně patrná v údajích také v závěrečném čtvrtletí roku 2022.

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.