Zpřesněné údaje o výkonu HDP za letošní třetí čtvrtletí hlásí o něco mírnější mezičtvrtletní pokles české ekonomiky

Zpřesněné údaje o výkonu HDP za letošní třetí čtvrtletí hlásí o něco mírnější mezičtvrtletní pokles české ekonomiky, než signalizoval předběžný odhad prezentovaný počátkem listopadu.

Zpřesněná a detailní statistika HDP reportuje pro třetí čtvrtletí pokles 0,2 % mezičtvrtletně a růst 1,7 % meziročně, což je v případě mezičtvrtletního výkonu ekonomiky výsledek o 0,2 procentního bodu lepší, než činil předběžný odhad.

Zároveň ale detailní údaje o HDP hlásí prudký pokles spotřeby domácností v meziročním i mezikvartálním vyjádření.

Spotřeba domácností zůstane slabá i v závěru roku letošního a na počátku roku 2023 a bude tak brzdou celkového výkonu HDP, zároveň by ale slabší spotřeba měla pomoci tlumit inflační tlaky v české ekonomice.

Česká republika vykázala dle zpřesněných dat v letošním třetím čtvrtletí pokles HDP 0,2 % mezikvartálně a růst 1,7 % meziročně, když předběžný údaj z počátku listopadu reportoval pokles 0,4 % mezičtvrtletně a růst 1,6 % meziročně.

Bližší pohled na detailní statistiku zároveň ukazuje, že HDP byl k mezikvartálnímu poklesu tlačen všemi složkami domácí poptávky v čele se spotřebou domácností, zatímco zahraniční obchod měl na mezikvartální výkon české ekonomiky pozitivní vliv.

Spotřeba domácností se mezikvartálně propadla o 3,2 % a je zřejmé, že vysoká inflace a zejména pak rostoucí náklady na energie a potraviny vedou k poklesu výdajů na méně nezbytné položky na straně zboží a služeb,

Vysoká inflace bude mít na spotřebu domácností nepříznivý vliv zřejmě ještě minimálně jak v letošním závěrečném čtvrtletí, tak v prvním čtvrtletí 2023.

Kromě spotřeby domácností ale ve třetím čtvrtletí mezikvartálně klesla také spotřeba vlády, investiční výdaje (hrubá tvorba fixního kapitálu) a mírně nepříznivý vliv na celkový mezikvartální výkon HDP měla také změna stavu zásob.

Příznivý příspěvek zahraničního obchodu, tedy tzv. čistých exportů, reflektuje slušný růst vývozů z české ekonomiky a zároveň slabší dovozy v souvislosti se slábnoucí domácí poptávkou v tuzemské ekonomice.

Meziroční růst HDP ve třetím čtvrtletí zpomalil z 3,6 % zaznamenaných v letošním třetím čtvrtletí na 1,7 %, když velmi negativní vliv měl meziroční propad spotřeby domácností a pokles zaznamenala také spotřeba vlády, zatímco vliv zahraničního obchodu byl výrazně kladný.

V případě zahraničního obchodu je patrné oživení exportů automobilů, kde byla v loňském roce aktivita podvázána přetrvávajícím nedostatkem čipů a dalších potřebných dílů.

Příznivý vliv měl dle vyjádření Českého statistického úřadu také obchod s elektrickými zařízeními.

Na straně tvorby HDP byl ve třetím čtvrtletí mezikvartální pokles tažen pokračujícím propadem ve stavebnictví, poklesem v obchodu, dopravě, ubytování a pohostinství, a nepříznivý byl také vývoj v zemědělství.

Na situaci v obchodu, ubytování a pohostinství dopadá slabší kupní síla domácností v souvislosti s vysokou inflací, v případě stavebnictví se navíc přidává faktor rostoucích úrokových sazeb.

Obchod, doprava, ubytování a pohostinství a také stavebnictví vykázaly pokles výkonu i v meziročním vyjádření.

Zpřesněné výsledky o výkonu HDP za letošní třetí čtvrtletí sice hlásí o něco lepší výkon české ekonomiky, než co naznačoval předběžný údaj z počátku listopadu, zároveň ale detailní data přinášejí varovný signál ohledně spotřeby domácností.

Nic jiného než pokles v meziročním i mezikvartálním vyjádření se sice pro spotřebu domácností pro letošní třetí čtvrtletí nedalo čekat, ale propad spotřeby je výraznější, než co mohla předpokládat většina odhadů včetně listopadové prognózy z dílny ČNB.

Výrazný pokles spotřeby domácností může být pro ČNB dalším argumentem pro většinový názor v bankovní radě, že úrokové sazby již není potřebné ani žádoucí dále zvyšovat, a že je lepší je ponechat na stávající úrovni po delší dobu, tedy repo sazbu na úrovni 7,00 %.

Je velmi pravděpodobné, že se mezikvartální pokles HDP zejména v důsledku slabší spotřeby domácností zopakuje i v letošním závěrečném čtvrtletí a česká ekonomika tak pojde technickou recesí.

Nejpozději v prvním čtvrtletí 2023 s veškerou pravděpodobností zaznamenáme pokles HDP i v meziročním vyjádření.

Zároveň i nadále předpokládám, že od druhého čtvrtletí se HDP vrátí k mezikvartálnímu růstu.

Za celý rok 2022 HDP nicméně poroste zhruba tempem 2,5 %, čemuž napomůžou velmi dobré výsledky za letošní první pololetí.

V roce 2023 ale očekáváme zpomalení celoročního růstu HDP do oblasti 0,5 % a vyloučit nelze ani horší výsledek.

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.