Češi utrácí více, než se čekalo. S nástupem podzimu a nástupem topné sezóny překvapivě navýšili své spotřební výdaje, zatímco v létě je snižovali

Lidé v Česku v září utráceli více, než se čekalo. Maloobchodní tržby tak překonaly všechny expertní odhady. Meziročně sice stále vykazují pokles, o 5,6 procenta, ten je však citelně nižší, než se čekalo. Čeští i zahraniční analytici oslovení agenturou Bloomberg předpokládali ve střední hodnotě svých odhadů, že maloobchodní tržby vykážou za září meziroční pokles 7,8 procenta.

V porovnání se srpnem lidé v Česku své spotřebitelské výdaje ovšem navýšili, meziměsíčně o 0,8 procenta. Obecně se přitom čekalo, že se jejich výdaje dále meziměsíčně sníží, podobně jako předtím v srpnu a červenci.

Češi v září znatelně omezili své výdaje zejména za výrobky pro domácnost a za elektroniku. Tržby obchodníků za výrobky pro domácnost klesly o zhruba desetinu, tržby za mobily, počítače a další podobné vybavení byly meziročně nižší po očištění o inflaci o zhruba osm procent. Naopak Češi reálně – po očištění o inflaci – navýšili meziročně své výdaje za léky a zdravotnické potřeby.

Je patrné, že lidé v Česku šetří na zboží a službách zbytné povahy, jako jsou právě farmaceutické výrobky. Utrácí ale letos také více než loni za kosmetiku, oděvy a obuv a třeba i sportovní potřeby. To je však dáno tím, že loni v první polovině roku ještě panovaly restrikce související s šířením covidové pandemie, které v důsledku omezovaly výdaje Čechů za dané zboží.

Letos citelněji omezili své výdaje za zmíněnou elektroniku, za potraviny, ale obecně také za zboží nakupované přes internet, v čemž se opět zrcadlí odeznění pandemie a alespoň částečný návrat k nakupování v kamenných obchodech.

Blížící se topná sezóna ovšem Čechy v září nevylekala tolik, jak se čekalo a jak by se mohlo zdát z šetření jejich spotřebitelské nálady. Ta je nejníže v historii měření od roku 2003. Zdá se však, že Češi o prázdninách očekávali tíživější dopad energetické drahoty. Připravili se tak na horší scénář, než jaký nastal, takže následně v září přece jenom omezili své výdaje méně, než jak v létě zamýšleli.

Za celý letošní rok je ovšem i tak třeba počítat s poklesem maloobchodních tržeb o 2,2 procenta. V posledních třech měsících roku totiž energetická drahota dolehne na spotřebitelské útraty citelněji než v září. Slabší než očekávané snížení spotřebitelských výdajů ovšem z hlediska České národní banky znamená, že inflační tlaky budou zmírňovat pomaleji. To však ČNB samo o sobě nepřiměje k tomu, aby přehodnotila svoji stávající měnovou politiku. Základní úroková sazba by tak neměla překonat stávající úroveň rovných sedmi procent. Prvotní sestup z této úrovně ale může v příštím roce nastat o něco později, než se dosud mínilo.

Lukáš Kovanda, Ph.D.
Hlavní ekonom, Trinity Bank

Okomentovat na facebooku