Boj s inflací pokračuje. ECB chce zajistit maximálně efektivní transmisi vyšších sazeb

Evropská centrální banka na svém říjnovém zasedání doručila další zvýšení sazeb o tři čtvrtě procentního bodu. Spolu s tím upravila podmínky dlouhodobých půjček evropským bankám. Cílem centrální banky je zajistit maximálně efektivní transmisi měnové politiky, která se následně projeví v poklesu inflace směrem k cíli ve střednědobém časovém rámci.

Z hlediska hodnocení výkonu a výhledu evropské ekonomiky zůstává ECB zhruba na svém. Ekonomická aktivita ve třetím čtvrtletí zpomalila a dále zpomalí ve zbytku roku a na začátku příštího. Rizika výhledu růstu jsou nakloněna směrem dolů. Trh práce zůstává napjatý. S ohledem na zpomalení růstu může míra nezaměstnanosti v budoucnu vzrůst. Inflace je vysoká, rizika výhledu jdou jasně směrem nahoru, zejména v krátkém období. Evropské i globální ekonomické zpomalení by mělo inflaci snížit. Stále ale může ve střednědobém rámci zůstat nad cílem.

ECB proto rozhodla o dalším významném zvýšení sazeb. Dnešním zasedáním jsem se dále posunuli v procesu utlumování akomodativní měnové politiky, uvedla guvernéra Lagardeová. Normalizace měnové politiky ale ještě neskončila. Další postup a úpravy sazeb budeme nadále zvažovat na jednotlivých zasedáních dle posledních dat. Primární je pro nás inflace a inflační výhled. Na druhém místě pak hodnotíme dopady uskutečněných měnověpolitických úprav s důrazem na jejich postupné propsání do ekonomiky, doplnila centrální bankéřka.

Zvyšování sazeb bude na dalších zasedáních pokračovat. Velikost úprav se bude stále řídit strategií „meeting-by-meeting“, tj. ECB se rozhodne individuálně na každém zasedání na základě posledních dat a prognózy. Klíčové je z hlediska výhledu to, že i přes významný posun směrem k méně akomodativní měnové politice ještě nebylo dosaženo neutrální sazby. Její dosažení přitom nemusí znamenat ukončení navyšování úroků. Je stále možné, že bude potřeba sazby posunout do restriktivních úrovní.

ECB vedle sazeb upravila i podmínky dlouhodobých půjček, tzv. TLTRO. Změnila způsob jejich úročení z průměru depozitní sazby po dobu trvání půjčky na průměr hlavních úrokových sazeb aplikovaný do splatnosti půjčky, případně do doby jejího předčasného splacení. U předčasného splacení navíc nabídla dodatečné termíny. Spolu s tím došlo i na změnu úročení povinných minimálních rezerv z hlavní refinančí sazby na depozitní.

Cílem úprav podmínek dlouhodobých půjček je dle banky zajištění maximálně efektivní transmise měnové politiky. ECB chce podpořit jejich předčasné splacení vedoucí ke snížení objemu likvidity v bankovním systému. To se následně projeví ve vyšších mezibankovních sazbách (funding rates), a poté ve vyšších úvěrovacích sazbách (lending rates). Nad rámec toho povede splacení i k uvolnění dodatečného kolaterálu na repo trhu.

K uvolnění situace na repo trhu by vedl i program k kvantitativního utahování. Jeho detaily však budou představeny, jak uvedla Lagardeová, až v prosinci. Začátek tak bude dle odhadů, a samozřejmě i dle podmínek v ekonomice a na trzích, v příštím roce. Reinvestice z programu nákupů aktiv, tj. APP a PEPP, se jinak nemění.

Výstup z dnešního zasedání ECB potvrdil ochotu Rady guvernérů pokračovat v boji s inflací i přes evidentně vyšší rizika ekonomického zpomalení přesahující základní scénář představený v zářijové prognóze. Rétoricky vyzněl komentář k ekonomickému výhledu více pesimisticky, což se projevilo v poklesu tržních sazeb i ve slabším euru. Očekáváme, že ECB v prosinci dále zvýší sazby o 75, nebo 50 bodů. Vše se však bude řídit dle posledních dat. Celkově vidíme rizika výhledu evropské ekonomiky více negativně, což bude jedním z faktorů potenciálně slabšího eura.

Zdroj: ECB