Americká inflace nepříjemně překvapila

Prostor pro změnu kurzu měnové politiky je minimální a Fed bude muset i nadále prudce zvedat sazby.

Inflační deja vu. I tak by se dal popsat včera zveřejněný výsledek zářijové inflace v USA, která podobně jako v minulém měsíci vykázala nad očekávání vysoké hodnoty. Celková meziroční míra inflace na úrovni 8,2 % sice překvapila jen mírně, zvláště znepokojivý je však vývoj jádrové složky, která reflektuje sílu domácích cenových tlaků. Ta oproti minulému měsíci vzrostla o 0,6 %, což v meziročním srovnání implikuje zrychlení z 6,3 % v srpnu na 6,6 %, tj. nejvyšší hodnotu od roku 1982. Další z řady nepříjemných inflačních překvapení znamená pro Fed jediné – prostor pro změnu kurzu měnové politiky je minimální a centrální banka bude muset i nadále prudce zvedat sazby. Scénář ještě agresivnějšího růstu úrokových sazeb, který bude nutný pro zkrocení inflační bouře v americké ekonomice, již zaceňují i trhy. V listopadu lze prakticky jistě počítat s opětovným zvýšením sazeb o 75 bazických bodů (vyloučit nelze ani variantu +100bps) a na trhu rostou i sázky na prosincový růst o 75 bazických bodů. Na konci tohoto roku by se tak mohla základní úroková sazba Fedu dostat až do bezprostřední blízkosti 5 % (!). Aktuální cyklus zvyšování úrokových sazeb je přitom už nyní nejagresivnější za posledních 40 let. Růst sazeb navíc probíhá souběžně s politikou kvantitativního utahování (95 mld. dolarů/měsíc), což míru měnové restrikce ještě prohlubuje. Na rozdíl od předešlých cyklů pak trh (stejně jako my) tentokrát očekává, že úrokové sazby zůstanou po delší dobu vysoké, neboť jen tak bude Fed schopen – z důvodu vysoké persistence některých cenových tlaků – vrátit inflaci zpět k 2% cíli. Největším rizikem tohoto scénáře je vývoj americké ekonomiky, resp. hrozba tvrdého přistání a hlubší recese, která by mohla Fed donutit jít se sazbami dolů dříve, než v současnosti trh očekává (Q3/Q4 2023).