Zdražení v bydlení stojí za překvapivě vyšší inflací

Česká inflace se na trajektorii meziročního poklesu dlouho neudržela, když v září vyskočila nečekaně z 17,2 % na 18,0 %, přičemž odhady se pohybovaly poblíž srpnové hodnoty. Meziměsíčně spotřebitelské ceny vzrostly o 0,8 %. I přes překvapení se jedná letos o druhý nejnižší meziměsíční přírůstek.
Vývoj inflace byl v září chycen mezi dva protichůdné faktory. Směrem k nižší inflaci působily sezónní vlivy, kdy po konci letní sezóny dochází především ke zlevnění dovolených (-20,6 % m/m). Po očištění o ceny dovolených dosáhl průměrný meziměsíční růst spotřebitelských cen 1,3 % namísto 0,8 %. Ve směru vyšší inflace naopak představují riziko ceny energií. Zatímco minulé měsíční statistiky naznačovaly pozvolné propisování cen energií do cen spotřebitelských, v září se nakonec dostavilo riziko razantnějšího průsaku do účtů domácností za energie. Ceny zemního plynu meziměsíčně vzrostly o 15,2 % (v srpnu přitom jen o 1 %) a ceny elektřiny o 3,6 % (v srpnu o 0,7 %). Náš předpoklad pokračujícího postupného vývoje cen energií tak vyústil v podhodnocení průměrného vývoje cen v oddíle bydlení a také u regulovaných cen.
Větší než predikovaný přírůstek si ale připsala i jádrová inflace, která po očištění o sezónní vlivy (v září tlumící cenový vývoj) dosáhla meziměsíčně 0,9 % (v rámci metodiky ČSÚ), tedy stejně jako předchozí měsíc. V prostředí velmi nízké spotřebitelské důvěry a záporných reálných mezd zůstávají domácí cenové tlaky poměrně svižné. Ceny potravin snižují svou meziměsíční dynamiku– v září (0,2 %), v srpnu (0,6 %) a v červenci (1,5 %).  

Okomentovat na facebooku