Fed chce vidět reálné sazby podél celé výnosové křivky - Komentář

Fed bude pokračovat v utahování měnové politiky do té doby, dokud práce nebude hotova, a tím je myšleno dostat inflaci zpátky k dvouprocentnímu cíli. I proto Fed již potřetí zvyšuje úrokové sazby o 75 bazických bodů a v nové prognóze jasně signalizuje, že takový krok zopakuje i na příštím zasedání. Ani zde se však Fed nehodlá zastavit, neboť příští rok by se podle prognózy oficiální úroková sazba v USA mohla dostat až do pásma 4,50-4,75 %. V tu dobu by podle šéfa Fedu Powella měly být reálné úrokové sazby již bezpečně pozitivní, a to podél celé výnosové křivky.

To ale není vše. Zcela nezpochybnitelně jestřábí vzkaz nové kvartální prognózy Fedu umocnil tentokrát fakt, že centrální banka konečně americké veřejnosti jasně vzkazuje, že zesílená restrikce se neobejde bez obětí. Tu přitom přinese trh práce, resp. budoucí nezaměstnaní, neboť centrální bankéři počítají s tím, že míra nezaměstnanosti vzroste z dnešních 3,7 % na 4,4 % na konci roku 2023. Takto výrazné zhoršení trhu práce samozřejmě implikuje drastické zpomalení růstu a fakticky i dočasnou recesi. Ne náhodou se právě kolem zamýšleného zvýšení nezaměstnanosti točilo i nejvíce otázek s tím, že novináři chtěli vědět, zdali prognóza opravdu implikuje recesi.

Slovy Jay Powella ovšem stále existují tři faktory, které by mohly zajistit to, že centrální banka srazí inflaci a ekonomika se zároveň vyhne recesi. Za prvé, podle šéfa Fedu je stále možné, že centrální banka bude schopna restrikcí “zlikvidovat” velké množství otevřených pozic, aniž by došlo k nárůstu nezaměstnanosti. Za druhé, dalším nápomocným faktorem by mohla být ukotvená dlouhodobá inflační očekávání. A za třetí, Powell zmínil i úzká místa na nabídkové straně ekonomiky, která se vyrojila v post-covidové době. Zde se začíná blýskat na lepší časy, což by mohlo pomoci stlačit některé ceny, a to na globální úrovni.

Po dnešním zasedání FOMC je vcelku jasné, že se mandát Fedu během několik příštích měsíců (minimálně do konce roku) stane viditelně jednostranným, když centrální banka bude bojovat jen a pouze s inflací, přičemž zcela marginálně bude řešit data z trhu práce. O tom, zdali se však sazby Fedu opravdu dostanou nad 4,5 %, jak avizuje současná prognóza a vlastně i dolarová výnosová křivka, však nemusí rozhodnout jen inflační data. Ve hře bude i dění na finančních trzích. Pokud dojde vinou monetární restrikce k nesnesitelnému utažení finančních podmínek (čti výprodeji rizikových aktiv), může se Fed zastavit, a to daleko dříve, než si dnes i ti největší jestřábi dokáží připustit.