Keňa, počet obyvatel, HDP, inflace, nezaměstnanost, export, import a obchodní bilance, dluh - souhrnná teritoriální informace

Zdravotnictví bylo před vypuknutím pandemie vládní prioritou a s jeho prioritním postavením pro následující období se v rámci ekonomických opatření přijatých vládou počítá i nadále. Kenya Health Policy (2014–2030) je program, který definuje dlouhodobý záměr dosáhnout všeobecného pokrytí základních zdravotnických služeb, které by odpovídaly standardu země střední úrovně příjmů. Záměr dosažení všeobecné zdravotní péče byl potvrzen i v rámci opatření pro boj s následky krize. Díky navýšení výdajů se tak má počet pojištěnců zvýšit ze současných 16 mil. na 25 mil. Zvýšené výdaje do zdravotnictví představují příležitost pro české dodavatele vzhledem k tomu, že většina zdravotních zařízení se do Keni dováží.

Výdaje na zdravotnictví vykazují růst, na kterém mají hlavní podíl donorské příspěvky. Priorita

zdravotnictví se však s nástupem současné administrativy odráží i do vládních výdajů a země má plán stát se centrem zdravotnického turismu. Příležitosti představuje i současný růst spotřeby léčiv na úrovni 35 mil. USD, při celkové velikosti trhu 490 mil. USD. 95 % léčiv na tanzanském trhu přitom pochází z dovozu, chybí místní výroba. To je příležitostí pro české firmy, stejně jako dodávky zdravotnického vybavení a přístrojů. Nedostatkovým zbožím jsou také veterinární léky.

Ve zdravotnictví jsou vyhledávaná tazvaná veřejno-soukromá partnerství (Private Public Partnership, PPP), která mohou být uskutečněná prostřednictvím vlád regionů (County Governments).

Regionální vláda nabídne například pozemek ke stavbě, zařídí potřebné certifikace a partner ze soukromého sektoru pak projekt provozuje. Další formou takové spolupráce je tzv. Build Operate and Transfer (BOT).

Zemědělství zaměstnává zhruba 75 % pracovní síly a na tvorbě HDP se podílí plnými 30 %. Vývoz čaje, kávy a čerstvých květin tvoří spolu s cestovním ruchem pilíře keňské ekonomiky. Význam odvětví se pro keňskou ekonomiku nezmění ani v post-koronavirovém období. Země se rovněž zaměřuje na chov mořských i sladkovodních ryb, který plánuje rozvinout. Nabízejí se také možnosti v mlékárenském oboru, inseminaci skotu a obilném mlynářství. Východoafričané jsou též milovníci piva, nabízí se proto možnosti spolupráce při zakládání minipivovarů, potenciálně i vývozu českého piva.

Zemědělský sektor zaměstnává více než 40 % celkové populace, 70 % venkovského obyvatelstva a představuje 65 % příjmů z vývozu. Je také hnací silou nezemědělského hospodářství, včetně výroby, poskytování vstupů a trhů pro nezemědělské sektory, jako jsou stavebnictví, doprava, cestovní ruch či vzdělávání.

Kukuřice zůstává nejdůležitější základní potravinou v Keni a její spotřeba se nadále zvyšuje navzdory snahám keňské vlády o diverzifikaci stravy obyvatel. Kukuřice je také klíčovou surovinou v krmivech pro zvířata. Keňa je zemí s deficitem produkce kukuřice, což vyžaduje dovoz hlavně ze zemí EAC, přičemž významná část dovozu se uskutečňuje neformálním přeshraničním obchodem.

Domácí produkce pšenice pokrývá méně než třetinu poptávky, což vytváří potřebu dovozu. Zvýšení poptávky po pšenici je poháněno značným rozšířením domácího a průmyslového pečení. Kromě tradičních pekáren přední řetězce supermarketů otevřely ve svých prodejnách také pekařské jednotky. Převážná část dovozu pšenice pochází z oblasti Černého moře (Rusko, Ukrajina a Kazachstán), Pákistánu, Brazílie, Argentiny a Austrálie.

Rýže je, po kukuřici a pšenici, třetí nejdůležitější potravinářskou plodinou v Keni. Místní produkce se sotva dokáže vyrovnat s rostoucí poptávkou, a tak se velká část dováží. Dovoz rýže do Keni je hlavně z Pákistánu, Vietnamu, Thajska a Indie.

Keňa je země s deficitem produkce cukru. Místní produkce je omezena neefektivitou na úrovni zpracování a uvádění na trh. Keňa však nadále chrání svůj domácí průmysl tím, že omezuje bezcelní dovoz cukru ze zemí COMESA na 350 000 metrických tun ročně.

Mezi 650 000 drobnými chovateli mléčného skotu, kteří vlastní 80 % zvířat, je výrazná poptávka po genetice dojnic. Vzhledem ke klesající velikosti farem a opakujícím se suchům se zdá, že keňští producenti mléka upřednostňují plemena, jako je Ayrshire, kvůli jejich nižší poptávce po krmivech. V současné době jsou největším dodavatelem genetiky skotu v Keni Spojené státy s 35% podílem na trhu (údaje TDM za rok 2019). Mezi další klíčové dodavatele spermatu skotu na keňský trh patří Nizozemsko, Spojené království a Kanada.

Růst poptávky po zemědělských spotřebitelských produktech je poháněn rostoucí střední třídou s vyšším disponibilním příjmem, zvýšenou urbanizací, rozšiřujícím se sektorem stravovacích služeb a maloobchodu s potravinami. Keňa dováží více než 72 % zemědělských spotřebitelských produktů hlavně z Ugandy, Jižní Afriky, Egypta, Belgie, Itálie a Nizozemska.

Dobré prodejní vyhlídky mají zemědělské chemikálie (pesticidy) a hnojiva. Keňa dováží prakticky všechny své zemědělské chemikálie kvůli nedostatku významné místní produkce. Polovina všech pesticidů dovážených do Keni jsou fungicidy, 20 % insekticidy plodin, 20 % jsou herbicidy, akaricidy, rodenticidy a nematicidy a zbývajících 10 % jsou "ostatní". Nejpoužívanějším hnojivem je di-amonný fosforečnan (DAP). Mezi další patří dusičnan fosforečnan draselný (NPK), jediný superfosfát (SSP), dusičnan vápenato-amonný (CAN) a močovina.

Nové investice do výroby jsou podporovány keňskou vládou a čeští výrobci /dodavatelé chemikálií mohou zvážit využití Keni jako základny pro pronikání na trh. Keňská vláda má zájem o zřízení zařízení na výrobu hnojiv v rámci Vize 2030 na podporu potravinové bezpečnosti a nižších cen potravin.

Kromě toho existují velké příležitosti v oblasti zemědělských zařízení, včetně zavlažovací technologie, sušiček, skladování, zpracování potravin a obalů pro sezónní potřeby během vegetačního období kukuřice, pšenice, čaje a kávy.

Keňa je jednou z mála afrických zemí s plně funkčním systémem bio bezpečnosti, který reprezentuje National Biosafery Authority (NBA). Doposud existuje zákaz dovozu geneticky modifikovaných plodin, tedy i kukuřice. I to má dopad na vysoké náklady na krmiva v Keni. Jejich cena se projevila v nedostatku krmných přísad pro zvířata, mezi které patří sója, slunečnicový koláč, rybí moučka, pšeničná moučka, kukuřice a kukuřičné klíčky či koláč z bavlníkových semen. V roce 2021 získala holandská firma Nutreco International souhlas s vytvořením joint venture TUNGA NUTRITION pro Keňu a Ugandu.

Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) odhaduje, že v Keni je asi 18 milionů kusů dobytka, 18 milionů ovcí, 28 milionů koz, 3 miliony velbloudů, asi 400 000 prasat a 32 milionů drůbeže. Dobytek chová asi 7 milionů malých domácností.

V Keni se překotně investuje do výstavby jak komerčních, tak soukromých staveb. Země trpí velkým nedostatkem dostupného bydlení, které musí řešit hlavně ve velkých městských aglomeracích. Proto je velká poptávka po stavebních materiálech a strojích.

Růst stavebnického sektoru je poháněn především obrovskými investicemi vlády do infrastruktury. Patří mezi ně probíhající výstavba dálnice v Nairobi, přístavu Lamu a dopravního koridoru LAPSSET. Mezi další faktory, které budou hnacím motorem růstu a oživení tohoto odvětví je i provádění agendy cenově dostupného bydlení.

Keňský stavební průmysl se v roce 2021 rozšířil o 9 % a poté ročně poroste o průměrnou hodnotu 6,1 % v letech 2022-2025. Růst bude podpořen zaměřením vlády na rozvoj infrastruktury země. Přidaná hodnota keňského stavebního průmyslu podle údajů zveřejněných Keňským národním statistickým úřadem (KNBS) vzrostla ve 2. čtvrtletí 2021 meziročně o 6,4 %, čemuž předcházel meziroční růst o 7,3 % v 1. čtvrtletí 2021.

Mezi další velké projekty ve fázi předběžné realizace patří projekt železnice se standardním rozchodem ve výši 2,4 bilionu KES (21,5 miliardy USD), který zahrnuje výstavbu 472 km železnice z Mombasy do Nairobi, 490 km železnice z Nairobi do Malaby a Kisumu, 120 km železnice z Nairobi do Naivasha, 262 km železnice z Naivasha do Kisumu, 8,9 km Kisumu Branch line, nový přístav Kisumu, 107 km dlouhá trať z Kisumu do Malaby a další související infrastrukturní zařízení.

Velké aglomerace, jako například Nairobi, Kisumu či Mombasa, se potýkají s nepravidelnými dodávkami vody, velkými ztrátami ve vodovodní síti, špatnou dostupností kanalizace a se zpracováním odpadů. Města se doslova "utápějí" v odpadcích, znečištěná voda uniká dále do přírody. Řešení těchto problémů je nejen strategickým cílem keňské vlády, ale i zájmem rozvojových dárců.

Výrazně více Keňanů má nyní přístup k nezávadné pitné vodě (59 %) než k základním hygienickým zařízením (29 %). Od roku 2000 se přístup k nezávadné pitné vodě zvýšil o 12 %, zatímco přístup k základním hygienickým zařízením klesl o 5 %. V Keni pije 9,9 milionu lidí přímo z kontaminovaných zdrojů povrchové vody a odhaduje se, že pět milionů lidí praktikuje otevřenou defekaci. Pouze 25 % z nich má doma prostory pro mytí rukou mýdlem a vodou.

Nezávadná pitná voda, základní hygienická zařízení a správné hygienické postupy jsou nezbytné pro přežití hlavně dětí. Globální důkazy ukazují, že lepší voda, sanitace a hygiena by mohly zabránit úmrtí 297 000 dětí mladších pěti let každý rok po celém světě. Dosažení všeobecného přístupu k pitné vodě a hygienickým zařízením do roku 2030 bude náročné splnit vzhledem k současné úrovni investic, předpokládanému růstu populace a změně klimatu.

V Keni působí Programy WASH, které podporuje keňské ministerstvo zdravotnictví, rozvojové organizace a partneři ze soukromého sektoru. Účelem projektů je integrovat lepší vodní, sanitární a hygienické postupy (WASH) do komunální politiky. Projekt úzce spolupracuje s místními komunitami, povzbuzuje domácnosti v zavedení hygienických postupů, identifikujte malé, proveditelné akce, které mohou vést ke zlepšení zdraví a předcházení infekcí.

USAid společně s keňskou vládou iniciovali program KIWASH, který umožnil téměř 900 000 Keňanům v devíti krajích získat přístup ke zlepšeným službám WASH. KIWASH spolupracuje s vládami krajů, soukromým sektorem a subjekty občanské společnosti. Cílovými kraji pro implementaci programu byly v roce 2021 Busia, Kakamega, Kisumu, Kitui, Makueni, Migori, Nairobi, Nyamira a Siaya.

Dalšími zeměmi které se aktivně zapojují v programech WASH jsou především Holandsko a Švédsko.

Přístup k pitné vodě a sanitaci je velký problém také ve velkých městech. Hlavní město Nairobi zápasí se špatným či neexistujícím zásobováním pitnou vodou v neformálních čtvrtích (slumech), ale i s velkými ztrátami na vodovodní síti. 3,5 miliardy litrů jsou ročně promrhány ať už z důvodu prasklých trubek, krádeží či odběrů „na černo“.

Podobné problémy mají i další velká města – Mombasa, Kisumu, Nakuru, Ruiru či Eldoret.

Potenciál pro dodávky obranného průmyslu vyplývá z hrozby teroristických útoků ze strany somálských Al Shabaab. Z tohoto důvodu bude vláda i v post-koronavirovém období věnovat vysoké finanční prostředky na vybavení armády a policie. Ministerstvo obrany dostane pro současný fiskální rok přiděleno 115,48 mld. keňských šilinků (KSh), tj. obdobnou částku jako v předchozích dvou letech (121 mld., respektive 116 mld.), a to i přes negativní dopad pandemie covid-19 na keňskou ekonomiku. V rámci rozpočtu však bude zásadně navýšena částka na strategické výdaje. Keňa se tak i přes dopady krize drží svého pětiletého plánu technické modernizace vybavení armády a zůstává stejně jako v posledních pěti letech i nadále regionálním lídrem jak ve velikosti rozpočtu, tak i v dynamice růstu výdajů.

Na modernizaci armády se částka přidělená z rozpočtu oproti předchozím rokům výrazně zvýšila. Modernizace armády je realizována prostřednictvím dovozů, protože sama Keňa strategické systémy pro armádní použití nevyrábí. S rozvojem se počítá i v případě policie a plánuje se s navýšením počtu policejních složek tak, aby se poměr policistů na obyvatele byl blíže k hranici doporučené OSN 1:450. Kromě dodávek obranné techniky se nabízí také možnost spolupráce v oblasti kybernetické bezpečnosti.