Vláda vybírá na daních meziročně o 91 miliard více, ale schodek snížila jen o 67 miliard. Schodek je tak nižší vlastně jen díky skončení pandemie, které nastartovalo daňový výběr, a rychlejší inflaci
Za prvních osm měsíců letošního roku je schodek státního
rozpočtu sice meziročně nižší o 66,9 miliardy korun. Jenže za poklesem schodku
je výhradně vyšší daňový výběr. Na daních a pojistném totiž stát od ledna do
srpna vybral meziročně o 91,1 miliardy korun více.
Pokud by tedy vláda vybírala daně a pojistné na úrovni loňského půlroku, bude její příslušný příjem o 91,1 miliardy korun nižší. A schodek rozpočtu by tak byl za letošních prvních osm měsíců roku meziročně o 24,2 miliard korun vyšší.
Válka na Ukrajině a její dopady
si žádají dodatečné výdaje. Jenže loni v prvním pololetí zase ještě
„úřadoval“ covid, dokonce hrozily plošné lockdowny třeba průmyslu. Právě kvůli
covidu, ale také nižší inflaci byly loni daňové příjmy o oněch 91,1 miliardy
korun nižší. Fialově vládě tedy dopomáhá k vyššímu daňovému výběru předně
nikoli její vlastní úsilí, ale skutečnost že skončil covid a že se rozjela
inflace.
Fialův kabinet za prvních zhruba
devět měsíců své vlády – a de facto již po dvou novelách původního rozpočtu
Babišovy vlády – neuskutečňuje žádné opravdu viditelné úspory. Nejprve sice
seškrtal původní rozpočet Babišovy vlády, ale tyto škrty z velké části
bere nyní zpět, když počítá se schodkem 330 miliard korun, a ne s 280
miliardami jako ještě donedávna.
Dnes zveřejněný první návrh
státního rozpočtu na příští rok, s výhledem do let 2024 a 2025 je celkově
nedostatečně ambiciózní, ovšem alespoň představuje určitý pozitivní posun
v porovnání s rámcovým materiálem, který vláda projednávala
v červnu a který črtal až do roku 2025 schodky kolem 300 miliard korun.
Pro příští rok vláda předběžně počítá se schodkem 270 miliard korun,
v dalších letech pak s deficitem 250, resp. 230 miliard korun.
Pokud by ovšem vláda letech 2023
až 2025 „stáhla“ schodek na nyní navrhované úrovně 230 až 270 miliard korun, nejpozději
roku 2025 mohla zásadně přispět ke snížení celkového deficitu tuzemských
veřejných financí pod úroveň tří procent HDP. Ta je zásadní, neboť tříprocentní
hranice představuje jedno z kritérií pro přijetí eura.
Vládě tak opravdu výrazně pomáhá
– a ještě pomůže – vysoká inflace. Ta totiž bude letos i v příštích letech
tím vůbec nejpodstatnějším důvodem, proč se nakonec může podařit stáhnout
deficit veřejných financí pod úroveň maastrichtského kritéria. Fialova vláda by
tak mohla směle deklarovat splnění svého klíčového slibu, jímž je právě snížení
deficitu veřejných financí na či pod tříprocentní úroveň do konce svého řádného
funkčního období.
Svůj klíčový slib však
v takovém případě současný kabinet splní nikoli ani tak na základě svého
vlastního úsilí v rozpočtové oblasti – tedy nikoli na základě zásadní
redukce výdajů nebo nalezení významných nových příjmů. Nýbrž na základě
inflace. Inflace nafukuje nejen vládní daňové příjmy, ale také výdaje, zejména
však nafukuje celý nominální hrubý domácí produkt ČR. Jestliže se tedy vládě
podaří udržet v příštích letech schodky v pásmu 230 až 270 miliard
korun, z důvodu inflačního nafouknutí ukazatele nominálního HDP budou tyto
částky v běhu příštích let stále méně a méně významným podílem na celkovém
rozsahu inflačně se nafukující ekonomiky.
Celkový veřejný dluh ČR
k poměru k HDP by tudíž ani do roku 2026 neměl překročit úroveň 43
procent. Neměl by se tedy počínaje letoškem a konče právě rokem 2026 dostat
z pásma 41 až 43 procent HDP. Tuzemské veřejné finance tak zůstanou
s přehledem pod úrovní takzvané dluhové brzdy, jež odpovídá úrovni 55
procent HDP. A vlastně už nyní lze hovořit o tom, že jsou a zůstanou
stabilizované (pokud ovšem nenastane třeba trvalejší úplné přerušení dodávek
ruského plynu do EU).
Vysoká inflace je tedy pro
Fialovu vládu vlastně svým způsobem požehnáním. Umožní ji splnit klíčový
volební slib, aniž by příliš „musela hnout prstem“. Reálně prostě velkou část
dluhu splatí místo Fialovy vlády občané v podobě vyšších cen a
znehodnocené české měny. A řada z nich za to ještě Fialově vládě zatleská
a poděkuje – až jim kabinet před volbami vítězoslavně sdělí, že ozdravil
veřejné finance a že Česko opět po letech splňuje maastrichtské kritérium
deficitu.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
TRINITY BANK
Trinity Bank působí na finančním trhu již 25 let a vznikla transformací Moravského Peněžního Ústavu – spořitelního družstva. Má téměř 25 000 klientů a její bilanční suma přesahuje 18 miliard Kč.
Trinity Bank se specializuje na privátní a korporátní bankovnictví, u fyzických osob se zaměřuje především na vkladové a spořicí produkty, které nabízejí nadstandardní zhodnocení úspor.
Více informaci na: www.trinitybank.cz
Okomentovat na facebooku
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz