Výsledek HDP vylepšila tvorba zásob
Zpřesněný odhad vývoje HDP ve druhém letošním čtvrtletí přinesl revizi z mezikvartálních 0,2 % na náš původní odhad 0,5 %. Meziročně si HDP polepšil z 3,6 % na 3,7 %.
Na mezikvártálním růstu HDP se nejvíce podílela tvorba zásob. Oproti Q1 zásoby narostly o 7,2 mld. Kč (v běžných cenách). Celkově dosáhla hodnota zásob za první dvě letošní čtvrtletí 72 % hodnoty za celý loňský rok. Složka zásob patří v rámci měření HDP k těm volatilnějším. Kromě nedokončené výroby z důvodu komplikací v dodavatelských řetězcích zásoby poslední dobou navyšovala také snaha řady firem předzásobit se v nejisté ekonomické situaci. Ovšem z posledního PMI šetření pro zpracovatelský sektor již vyplývá, že firmy v důsledku oslabující poptávky a tempa výroby snižují tempo nákupu zásob. Výhledově by se tak měl vliv tvorby zásob do HDP snižovat.
Nerovný byl také vývoj výdajů domácností. Zatímco v sektoru služeb docházelo nadále k normalizaci po skončení kovidových opatření – výdaje na spotřebu ve službách vzrostly o 3,8 % proti Q1 po předchozím růstu o 2,9 % - v oblasti výdajů na předměty dlouhodobé spotřeby se dostavil propad o 12,1 %.
Do zbytku roku očekáváme mírný pokles ekonomické aktivity poblíž 0,5 % mezičtvrtletně. Působení restriktivní měnové politiky a cenového šoku zvýší provozní náklady a mělo by omezit fixní investice (v tomto směru jde již například mezikvartální pokles hrubé přidané hodnoty ve stavebnictví během Q2). Současně předstihové ukazatele hlásí snížení tempa tvorby zásob. Na straně výdajů domácností se bude čím dál více projevovat pokles reálných příjmů. S odezníváním dohánění ušlé spotřeby v sektoru služeb by měly výdaje na spotřebu ztratit tempo. Ve druhé polovině roku 2023 ale již počítáme se zlepšením, jelikož očekávané zpomalení inflace a na druhé straně růst nominálních mezd se pozitivně odrazí na kupní síle. Kladně se po zbytek letošního roku podle naší prognózy projeví vládní výdaje a podporu dodá pokračující čerpání prostředků z EU fondů. Česká ekonomika je také závislá na externím vývoji. Pro HDP eurozóny odhadujeme po zbytek roku mezikvartálně stagnaci či pouze mírný pokles, avšak aktuální vývoj cen energií představuje riziko směrem dolů, které je přeneseno i na výhled české ekonomiky. Dosavadní data ČSÚ zapadají do naší predikce a nadále držíme odhad růstu HDP letos reálně o 2,5 % a příští rok o 0,9 %.
Autor: David Vagenknecht, analytik
Editor: Vratislav Zámiš, analytik
Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.
Okomentovat na facebooku
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Dlouho očekávaná událost ze světa kryptoměn. Přinese další halving bitcoinu nová maxima?
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz