Novou bankovní radu ČNB čeká křest ohněm

Ve čtvrtek 4. srpna zasedá bankovní rada ČNB poprvé v obměněné sestavě k měnověpolitickému jednání, na kterém rozhodne, zda úrokové sazby dále zvýší, či nikoliv.

 Sedmičlenná bankovní rada České národní banky prošla v nedávné době poměrně dramatickou obměnou, a to hned z několika úhlů pohledu.

1. Mandáty vypršely hned třem členům rady (vč. guvernéra Rusnoka).

2. Obměna rady nastala uprostřed nejdivočejšího inflačního období v novodobé historii.

3. Postup ČNB v boji s českou inflací nabyl tak kontroverzních rozměrů, že polarizoval nejen veřejnost, ale i samotnou bankovní radu.

Poslední rok hlasovala rozštěpena na dva nesmiřitelné tábory. Není tedy divu, že nadcházející srpnové zasedání – první v novém složení – poutá mimořádnou pozornost. Na posledním zasedání zvýšila bankovní rada základní úrokové sazby o 125 bodů. 

Kdo jsou noví členové bankovní rady? 

Aleš Michl:

Vystudoval Ph.D. v oboru finance na VŠE v Praze. Pracoval jako ekonom a finanční stratég u Raiffeisenbank. Jako externí ekonomický poradce pak fungoval na Ministerstvu financí ČR a později i během vlády Andreje Babiše. Tehdy se specializoval na analýzu a stabilizaci státního dluhu. Členem bankovní rady je od 1. prosince 2018. 

Eva Zamrazilová:

Titul Ph.D. získala na Národohospodářské fakultě VŠE v Praze a následně zde i vyučovala. Kromě jiných, v 90. letech spolupracovala na řadě studií které se zaměřovaly na problematiku transformace ekonomiky. V roce 2017 byla jmenována předsedkyní Národní rozpočtové rady. Poprvé se stala členkou bankovní rady v roce 2008, nyní zasedla do funkce viceguvernérky ČNB.

Jan Frait:

Titul Ph.D. vystudoval na Ekonomické fakultě VŠB-Technické univerzitě v Ostravě, kde i poté vyučoval. V roce 2002 byl jmenován profesorem pro obor ekonomie. Poprvé se členem bankovní rady stal v roce 2000. Později zastupoval ČNB ve Výboru pro bankovní dohled Evropské centrální banky. Mezi lety 2001 a 2004 byl prezidentem České společnosti ekonomické. 

Karina Kubelková:

Doktorský titul získala na Národohospodářské fakultě VŠE v Praze. Po řadě stáží a studijních pobytech v zahraničí úspěšně absolvovala Lyonskou univerzitu ve Francii a před jméno si mohla napsat titul MBA. Pracovala jako ekonomická analytička vlády ČR a Hospodářské komory ČR. Připravovala také ekonomické analýzy pro Kancelář prezidenta republiky. 

Zpřísňování politiky - ano, nebo ne?

Pokud jde o doporučení, která bankovní radě před srpnovým zasedáním poskytne její analytický aparát, je situace zdánlivě jednoznačná. Již poslední zvýšení sazeb bylo nižší, než by odpovídalo čistě modelovému přístupu. Česká inflace navíc původní předpoklad překonala, koruna byla slabší a tedy více pro-inflační, hrubý domácí produkt rostl rychleji a tedy pro-inflačně, inflační očekávání českých podniků dále stoupla a jsou tedy více pro-inflační a i růst cen v eurozóně byl vyšší a tedy… pro-inflační.

Na vlnu zvyšování sazeb mezitím navíc naskočil americký Fed i Evropská centrální banka, což činí českou korunu ještě méně atraktivní. To má za následek další pro-inflační faktor. Vlastně je docela obtížné najít jakýkoliv signál, který by od červnového zasedání naznačoval uklidnění situace.

Nový guvernér ani prezident zvýšení úrokových sazeb nepodporují

Bankovní rada přesto v srpnu pravděpodobně půjde proti doporučením vlastního analytického týmu a sazby nezvýší. Poměrně jasně tento úmysl při svém jmenování deklaroval nový guvernér. Ostatně ani prezident, který jej do funkce jmenoval, se netajil tím, že právě s ohledem na tento názor jej i vybral.

I další noví členové bankovní rady – taktéž osobně vybraní prezidentem – byli ve svých dosavadních veřejných vyjádřeních k možnosti dalšího zpřísňování politiky zdrženliví. Zajímavější, než samotné usnesení o výši sazeb, tak tentokrát zřejmě bude sledovat argumentaci centrálních bankéřů.

 Odklon od podloženého modelu

Své rozhodnutí mohou podpořit odkazem na klesající meziměsíční dynamiku tuzemské inflace, zlevňující ropu, blížící se recesi či nákladový charakter aktuálních inflačních tlaků. To vše jsou argumenty, které mají svůj odborný základ a v diskuzích o české měnové politice již nějaký čas rezonují. Hlavní změnou, kterou přístup ČNB s novou bankovní radou pravděpodobně projde, je ovšem odklon od dosavadní modelově řízené politiky směrem k více „outside-the-box“ uvažování.

Většinový názor v bankovní radě se tak pravděpodobně přikloní k názoru, že mimořádné okolnosti pandemií a válkou ovlivněné ekonomiky nenabádají k následování tradičních receptů a vyžadují více intuitivní a ad-hoc kalibrovaný přístup. Teprve s dostatečným časovým odstupem pak budeme schopni zhodnotit, zda se jednalo o prozíravý krok.

Úkoly České národní banky

• Cílem je udržování cenové stability (inflace kolem 2 %). Pokud se významně odchyluje, má ČNB ze zákona povinnost – nikoliv pouze pravomoc – konat. Bojuje proti ní úrokovými sazbami.

• Výši sazeb určuje s pomocí matematických modelů – ty např. vyjadřují, jak na sazby reaguje spotřeba, výroba či růst mezd. Jsou produktem desetiletí ekonomického výzkumu, průběžně upravovány a zpětně hodnoceny. 

Vít Hradil