Návrat na předpandemickou úroveň HDP se nedaří. ČR je v rámci EU pátá nejhorší

Hrubý domácí produkt České republiky byl na začátku letošního roku stále pod úrovní konce roku 2019, tedy předpandemického období. Na konci roku 2021 totiž dosahovala výše tuzemského HDP pouze 97,8 % hodnoty z konce roku 2019. Z analýzy poradenské skupiny Moore Czech Republic vyplývá, že se na předpandemickou úroveň HDP nedostalo 10 zemí EU. Horší hospodářské vypořádání s pandemií než v ČR probíhalo pouze ve Španělsku, Portugalsku, Itálii a Rakousku.

Hrubý domácí produkt sedmnácti zemí EU se na konci roku 2021 již nacházel nad předpandemickou úrovní z konce roku 2019. Česká republika však mezi nimi chybí. Zatímco v roce 2020 čelilo tuzemské hospodářství desátému nejsilnějšímu poklesu z celé EU, v roce 2021 vykázala čtvrtý nejslabší růst. „Ze srovnávací analýzy vyplynulo, že naprostá většina zemí se s dopady pandemie a návazných opatření na svá hospodářství vypořádala lépe,“ uvádí partner poradenské skupiny Moore Czech Republic Petr Kymlička. Za nelichotivým výsledkem přitom stojí hned několik faktorů. „Důvodů, proč se Česko při srovnání nachází na chvostu, je více. Jedním z nich byla často přehnaná, a hlavně chaotická protiepidemická opatření, jakož i nesystémová státní podpora,“ vysvětluje Petr Kymlička s tím, že opatření přijatá s cílem zamezit šíření nákazy bohužel nevedla ani k pozitivním výsledkům co do počtu obětí pandemie. V přepočtu úmrtí na milion obyvatel nám v rámci EU náleží 4. nejhorší příčka. [1]

Přestože tehdejší vláda poskytla firmám i jednotlivcům celou řadu nejrůznějších kompenzací a podpor, které dopady koronavirové krize na ekonomiku na první pohled zmírnily, odborníci poradenské skupiny Moore Czech Republic optimismus spojený s pozitivním hodnocením kompenzací krotí. „Nástroje kompenzací mířily především na udržení zaměstnanosti, přičemž právě přehřátý pracovní trh je jedním z největších problémů českého hospodářství posledních let. Naše země tím do jisté míry promarnila příležitost k pročištění trhu o neefektivně fungující podniky a tím oddálila proces transformace na ekonomiku s vyšší přidanou hodnotou. Současně se fiskální expanze v této době stala významným faktorem pro letošní dramatický nárůst inflace, kde Česká republika patří k nejpostiženějším zemím,“ poukazuje Petr Kymlička.

Premiantem je Irsko

Ze srovnání také vyplývá, že velice podobně jako Česká republika na tom jsou hned tři ze čtyř našich sousedů. „HDP Německa, Rakouska i Slovenska byl také pod úrovní 99 % oproti roku 2019, Rakousko na tom bylo dokonce o trochu hůře než ČR. Naopak výjimkou je Polsko, jehož ekonomika za dva roky celkově vzrostla o 3,6 %,“ poukazuje Kymlička. Nejlépe se s pandemií z pohledu ekonomického růstu vypořádalo Irsko, jehož HDP od konce roku 2019 vzrostl o více než 20 %. „Důvodem výjimečné kondice irské ekonomiky i v této komplikované době je uplatnění cílených a současně časově omezených protiepidemických restrikcí. Irsko se tak stalo jedinou ekonomikou v EU, která v roce 2020 zaznamenala růst. Je však třeba zdůraznit, že Irsko je vysoce rozvinutou znalostní ekonomikou, která se zaměřuje na služby a špičkové technologie, kde se propad z počátku roku 2020 podařilo rychle vyrovnat. Svou roli zde hraje též vysoká míra ekonomické svobody a atraktivita pro zahraniční investice s vysokou přidanou hodnotou,“ vysvětluje Petr Kymlička. Hned 9 zemí EU, včetně již zmíněného Polska a Irska, zaznamenalo od konce roku 2019 celkový růst HDP o více než 2 %.

[1] https://www.statista.com/statistics/1104709/coronavirus-deaths-worldwide-per-million-inhabitants/