Research (Česká spořitelna)
Makroekonomika  |  28.06.2022 11:02:06

Čínský speciál: kulhající drak

„Moc je na konci pušky.“ Mao Ce-tung

„Mezi řádem Číny a chaosem Západu je výrazný kontrast.“ Si Ťin-pching

„Všichni máme dva životy, a ten druhý začíná ve chvíli, kdy si uvědomíme, že máme jen jeden.“ Konfucius


Čína chce dominovat globální ekonomice. Kolem roku 2030 by měla být čínská ekonomika větší než ekonomika USAHoustone, Čína má ale problém. Produktivitu, respektive její růst. Rozvíjející se ekonomiky, které takzvaně dohání ty vyspělé, tak rostou rychleji. Jejich růst obvykle zpomaluje s tím, jak je ekonomika blíž a blíž těm vyspělým. A toto ekonomické dohánění se realizuje prostřednictvím růstu produktivity. Nicméně v Číně růst produktivity zpomalil výrazně dřív ve srovnání s ostatními rozvíjejícími se ekonomikami v Asii.

HDP na obyvatele v paritě kupní síly je v Číně na 28 procentech úrovně USA. Pro srovnání, v Korea je na 71% a ostrov, o kterém se nesmí mluvit dokonce na 90% úrovně USA.

V Číně něco drhne. A z tohoto pohledu je Si Ťin-pching neúspěšný prezident. Minimálně prozatím. Růst

produktivity během jeho éry je nejpomalejší za několik dekád. Pokud strana a Si není schopen přinášet růst životní úrovně, tak ztrácí relevanci = společenské napětí.

Růst ekonomiky už nemůže Čína "nahánět" demografií: pracovní síla bude klesat v Číně klesat, zatímco v okolních zemích budou mít naopak demografickou prémii. 

Je odpovědí větší míra urbanizace? Tedy přesun rolníků do měst a udělat z nich zaměstnance v průmyslu nebo ve službách, kde je vyšší přidaná hodnota než v zemědělství? Míra urbanizace v Číně je 65%, zatímco v USA přes 80%. To je pořád velký rozdíl. Ale v Číně za město považují obec se 100 tisíci a více obyvateli. V USA je za město považována obec už s 2 500 a více obyvateli. Trochu nepoměr. Podle čínského měřítka by u nás městem byla Praha, Brno, Ostrava, Plzeň a Liberec. Vše ostatní vesnice. Takže spousta čínského "venkovského" obyvatelstva se ani zdaleka neblíží tomu, co by Američané nebo my považovali za "venkov".

Zpět k produktivitě: čínská vláda se snaží trend v produktivitě zvrátit. A dobře sází na vzdělávání. Rychle roste podíl lidí, kteří chtějí studovat VŠ. Tempem, který zaznamenala Korea cca před 20 lety. A protože vzdělávání je jedním z klíčových tahounů dlouhodobého ekonomického růstu, tak tato sázka by mohla fungovat.

V PISA testech Čína skóruje. A to tak, že hodně vysoko.

Nicméně tlak na vzdělání se samozřejmě podepisuje na psychice žáků. A občas se objeví zpochybnění výsledků: v Čině se testuje v regionech, u kterých se ví, že výsledky vyjdou dobře. To je podobné, jakoby se u nás testovalo jen v Praze a nikoliv v Karlových Varech, Karlovy Vary prominou. Stačí si i vzpomenout na Doing business, které raději Světová banka zrušila po odhalení, že výsledky pro Čínu byly zkreslovány nahoru.

Důležitější je strukturální změna, kterou Si označuje jako "velká změna, které nebyla k vidění 100 let": masivní sázka a investice na robotiku, cloud computing a automatizaci. Rychle vznikají technologické firmy v oblasti umělé inteligence. Zároveň nové investice a migrace se přesměrovávají z bohatých pobřežních center do vnitrozemských měst = řešení regionální nerovností.

Na druhé straně vláda omezuje "spotřebitelské internetové šílenství", které podle ní prohloubilo nerovnost. Státu se podařilo během jednoho roku srazit ocenění technologického trhu o více než 2 biliony USD a přimět tech giganty k podřízenosti nebo úpadku.

V podstatě Si hodlá přimět čínskou ekonomiku, aby odklonila zdroje od odvětví, jako jsou nemovitosti, internet a finance. A aby se zaměřila na odvětví, jako jsou polovodiče, umělá inteligence, robotika, elektromobily a internet věcí.

Průmyslová politika je obvykle o výběru vítězů. Si chce vybrat i poražené. A ano, tato struktura skutečně může vést k velkému zvýšení produktivity. Ale nařízení neznamená správné provedení, protože může technologie, správné motivace a lidi s dovednostmi. Že vše nejde úplně hladce naznačuje i to, že tváří v tvář zpomalujícímu se růstu se už vláda snaží částečně ustoupit od svého zásahu proti internetovým společnostem.

David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny 

 

Česká spořitelna je bankou s nejdelší tradicí na českém trhu. Téměř 200 let tvoří jeden ze základních pilířů českého bankovního systému. V současnosti poskytuje služby pro přibližně 4,7 milionu klientů. Od roku 2000 je součástí nadnárodní finanční skupiny Erste Group Bank.

Více informací na: www.csas.cz

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář

Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:

St 16:03  Elon Musk prodává akcie Tesly InstaForex (InstaForex)
St 14:32  Americká inflace klesla ČSOB-Dealing (ČSOB-Dealing)
St 14:17  Do/po České republice se začíná cestovat podobně jako před covidem Tisková zpráva (Tisková zpráva)






Zobrazit sloupec 
Kurzy.cz logo
EUR   BTC   Zlato   ČEZ
USD   DJI   Ropa   Erste

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby

Hypotéky, Stavební spoření

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzdy, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Obchodní rejstřík

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat     Mobil verze

Používání cookies

Copyright © 2000 - 2022

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688