Ranní okénko - Domácí inflace výrazně vzrostla, v USA se měla naopak snížit
Po včerejším překvapení ze strany české inflace je dnes na řadě USA, kde růst spotřebitelských cen měl během dubna značně zpomalit z 1,2 % na 0,2 % meziměsíčně, což by znamenalo meziročních 8,1 % z 8,5 % v březnu. Pro korunový trh je dnes významný den. Prezident Zeman jmenuje nového guvernéra ČNB. Podle dosavadních informací je nejpravděpodobnější scénář, že nástupcem Jiřího Rusnoka se stane Aleš Michl. Ten byl spolu s Oldřichem Dědkem odpůrcem zvyšování úrokových sazeb. Navíc zůstávají ve hře i další tři místa z celkové sedmičlenné bankovní rady. Pokud by i ta byla obsazena holubičími radními, tak by se jednalo o změnu ve směřování měnové politiky.
U americké inflace trh očekává zpomalení dynamiky růstu cen zboží, které se vydaly strmě nahoru poté, co skončily protipandemická opatření a poptávka svižně ožila a narazila na méně flexibilní nabídkovou stranu. Nicméně přetrvávající uzavírky v Číně a stále napjatá situace v globální logistice je rizikem, že posun vývoje cen zboží blíže k nějakému historickému normálu bude jen pozvolný. A rizikem jsou i ceny energií, které mají potenciál vzestupu v případě embarga ze strany EU na ruské dovozy. Jádrová inflace, která nezahrnuje energie a potraviny měla přidat 0,4 % meziměsíčně po 0,3 % v březnu a v meziročním srovnání ubrat tempo z 6,5 % na 6,0 %. Z pohledu Fedu by se nemělo nic měnit v plánu rychle utahovat měnové podmínky. Navzdory očekávanému zvolnění je inflace i nadále vysoká, navíc se jedná pouze o jedno měsíční číslo.
Inflace v Česku naopak aktuálně nabírá tempo. V dubnu překvapila dynamikou na 1,8 % meziměsíčně, meziročně se dostala z 12,7 % na 14,2 %, výrazně více než čekal trh (13,3 %), ale i o něco více než odhadovala čerstvá prognóza ČNB (13,8 %). Co se týče našeho odhadu, hlavním důvodem překvapení byl růst cen energií. Počítali jsme s tím, že po jejich březnovém skokovém zdražení, bude dubnový přírůstek již výrazněji nižší. Nakonec se ale dostavil další citelný posun nahoru. Pozadu nezůstaly ani ceny potravin. V souhrnu byla tak odchylka od odhadu způsobena především silnějšími externími cenovými vlivy. Nicméně domácí cenové tlaky zůstaly také robustní. Jádrová inflace dosáhla na meziročních 12,8 % oproti předchozím 11,4 %. Pro letošek očekáváme inflaci v průměru na 12,6 %. Dnešní zveřejnění ale znovu ukazuje na výrazná rizika směrem nahoru.
Tuzemské maloobchodní tržby ve srovnání s únorem víceméně stagnovaly, díky nízké srovnávací základně vzrostly meziročně o 5,4 %. Samotný rozklad jednotlivých odvětví je silně ovlivněn lockdowny z minulého roku. Tržby v odvětví oděvů a obuvi tak rostly o více než 200 %. Ve srovnání s předpandemickým rokem 2019 jsou ale i tak o zhruba čtvrtinu nižší. O více než 13 % naopak meziročně poklesly tržby na internetu. Ty samotné tak z celkového meziročního výsledku ubraly téměř 3,5 procentního bodu.
Autor: David Vagenknecht, analytik
Editor: Vratislav Zámiš, analytik
Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
29.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
26.04.2024 Historie a vývoj vodovodních baterií: Od...
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz