Čekáme, že úrokové sazby ČNB ještě mírně porostou (Tématické reporty)

Česká národní banka na dnešním zasedání rozhodla o zvýšení hlavní úrokové sazby o 50 bb na úroveň 5,0 %. To bylo blízko tržního očekávání a tržní reakce byla relativně střídmá. Guvernér na tiskové konferenci jasně vyzdvihl pro-inflační rizika. Do určité míry bude ČNB odhlížet od prvotních cenových dopadů spojených s válkou. Domníváme se proto i nadále, že úrokové sazby ČNB budou ještě mírně zvýšeny na 5,5 % na květnovém zasedání. Devizové intervence čekáme jen v případě výraznějších výkyvů kurzu koruny.

Česká národní banka na dnešním zasedání rozhodla o zvýšení hlavní úrokové sazby o 50 bb na úroveň 5,0 %. Peněžní trh se klonil spíše ke zvýšení o 75bp, i když dnes před zveřejněním rozhodnutí spekulace mírně slábly. O významnějším překvapením nelze hovořit a větší impuls nepřinesla ani tisková konference. Na té guvernér Rusnok vyzdvihl především výrazná proinflační rizika oproti stávající prognóze ČNB z ledna, a to především rizika krátkodobá. Pro inflační rizika jsou umocňována válkou na Ukrajině, neboť implikuje pokračování problémů v subdodávkách, rostoucí ceny energií a komodit a obecně vyšší růst cen výrobců. Zde Rusnok rovněž zmínil další tlak na růst cen potravin, které už nyní rostou rychleji, než prognóza ČNB předpokládala. Mezi proinflačními riziky bylo uvedeno i méně restriktivní působení fiskální politiky v letošním roce v souvislosti s uprchlickou krizí.

Na straně protiinflačních rizik bylo uveden horší ekonomický vývoj s dopady na trh práce a s tím související nižší poptávková inflace. Guvernér uvedl, že zatímco ve stávající prognóze počítala ČNB s růstem ekonomiky letos i v příštím roce kolem 3 %, kvůli válce na Ukrajině lze čekat zhruba poloviční expanzi. Nicméně u protiinflačních faktorů Rusnok uvedl, že jsou spíše na vzdálenějším horizontu.

Z hlediska reakce měnové politiky guvernér připomněl, že povaha současných šoků je externí a nákladová a ČNB je není schopna eliminovat. Nicméně tyto šoky se přenáší dál do ekonomiky na to musí reagovat. Současně se ale ČNB rozhodla částečně odhlížet od prvotních cenových dopadů spojených s válkou na Ukrajině. Na sekundární dopady těchto tlaků, ale prý měnová politika reaguje a reagovat bude. Aktuální vývoj oproti stávající prognóze indikuje vyšší růst inflace letos na jaře a její setrvání na vyšších úrovních delší dobu.

Guvernér odpověděl na otázku na doporučení měnové sekce ČNB, tak že zde byla „lehká preference“ na 75 bb. V rozhodování bankovní, převážilo 50bodové zvýšení a guvernér vyjádřil určité uspokojení ohledně dosavadní rychlé trajektorie sazeb.

Debata byla prý podrobná a složitá. Rusnok vyzdvihl extrémní rizika a nejistotu.

Také probíhala debata o intervencích. Ovšem zde bylo jasně řečeno, že ČNB neuvažuje o tom, že by kurz použili jako nástroj boje s inflací, i když Rusnok nevyloučil, že by se debata mohla znovu objevit. Prozatím lze tedy počítat se stabilizační funkcí devizových intervencí hlavně v případě silných výkyvů kurzu.

Po dnešním zasedání, které naplnilo naše očekávání nevidíme důvod pro změnu naší prognózy. V té počítáme s vrcholem hlavní úrokové sazby ČNB na 5,5 % v květnu. Její pokles čekáme až na počátku příštího roku. S využitím devizových intervencí počítáme jen při vysoké volatilitě koruny případně při ještě výraznějších cenových tlacích. Vrchol meziroční míry inflace nyní vidíme poblíž 13 % v průběhu letošního jara.