Bankovní rada ČNB na dnešním měnově-politickém zasedání zvýšila repo sazbu o půl procentního bodu na úroveň 5,00 %

Bankovní rada ČNB na dnešním měnově-politickém zasedání zvýšila repo sazbu o půl procentního bodu, na úroveň 5,00 %, což je nejvyšší úroveň od listopadu 2001.

Finanční trh zvýšení úroků v tomto rozsahu předpokládal, nicméně odhady pravděpodobného výsledku měnového zasedání byly tentokrát zatíženy velkou nejistotou.

Válka na Ukrajině představuje výrazné nejistoty napříč Evropou a vysoká inflace, nyní živená hlavně růstem cen energií a dalších komodit, má nepříznivý dopad na spotřebu domácností a je tedy brzdou výkonu HDP.

Komentáře, jež v uplynulých týdnech přicházely z ČNB, se ve své většině vyslovovaly pro další růst úrokových sazeb, zároveň v nich ale bylo patrné vědomí výrazně nepříznivého dopadu celé stávající situace na hospodářský růst.

Trhy budou bedlivě sledovat vyznění dnešní tiskové konference bankovní rady, zejména jakékoliv náznaky ohledně dalšího směřování úrokových sazeb.

Zvýšení repo sazby ČNB o půl procentního bodu na úroveň 5,00 % přišlo v souladu s očekáváním finančního trhu.

Dvoutýdenní repo sazba se vyšplhala na více než dvacetileté maximum: na vyšší úrovni než nyní byla repo sazba ČNB naposledy na podzim 2001.

Inflace roste nad původní předpoklady a ČNB se zpřísňováním měnové politiky snaží zabránit tomu, aby dlouhodobá inflační očekávání mezi veřejností narostla nad úroveň dvouprocentního inflačního cíle.

Na druhou stranu ale měnová politika může na růst inflace tažený cenami energií, potravin a dalších komodit efektivně reagovat jen obtížně.

Náklady tažená inflace bude mít nepříznivý dopad na reálné disponibilní příjmy domácností a tedy také na spotřebu, což se v konečném důsledku projeví ve slabším výkonu HDP.

Zdaleka tedy není snadné říci, že úroky mají ze svých již tak vysokých úrovní dále růst.

Navíc je potřeba si uvědomit, že dopad zvýšení úrokových sazeb se na ekonomice v plné míře projeví s odstupem čtyř až šesti kalendářních čtvrtletí.

Dnešní zpřísnění měnové politiky bude na inflaci působit nejvýrazněji až v průběhu roku 2023.

Vedle úrokových sazeb bude působit coby tlumič inflačních tlaků také silnější koruna, která se po krátké epizodě tápání v prvních týdnech po vypuknutí konfliktu na Ukrajině následně vrátila k posilování vůči euru.

Silnější koruna bude inflaci tlumit již v nejbližších měsících, přesto se ale meziroční inflace v průběhu jara vyšplhá na svá nová maxima a klesat začne až v průběhu letošního druhého pololetí.

Úrokové sazby ČNB jsou dle mého názoru blízko svého vrcholu.

Pokud meziroční inflace v české ekonomice začne v letošním druhém pololetí klesat a zároveň se naplní scénář slabšího výkonu HDP, tak by se již ve druhé polovině roku 2022 a nejpozději v prvním pololetí 2023 úrokové sazby ČNB mohly vydat k poklesu.

Takto předestřený scénář nevylučuje, že ČNB svou dvoutýdenní repo sazbu v letošním druhém čtvrtletí dále zvýší mírně nad 5 %.

Přístup měnové politiky se ale následně, tedy v letošním druhém pololetí, začne měnit v kontextu poklesu inflace a výrazného zpomalení růstu HDP.

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.