ČNB zvyšuje sazby na 5 % a patrně ještě není u konce

ČNB zvýšila hlavní úrokovou sazbu na dnešním zasedání v souladu s naším i mediánem odhadů o 50bb na 5,00 %. Centrální banka tím reaguje na vyšší inflační tlaky naakumulované v ekonomice ještě před vypuknutím války na Ukrajině a také zvýšená inflační očekávání. Ve své únorové prognóze očekávala ČNB průměrnou inflaci v Q1´22 na 9,6 %, ovšem s překvapivě vyšší lednovou i únorovou inflací v kombinaci s proinflačním dopadem války na Ukrajině, jež se zčásti projeví už v březnové statistice, bude průměr inflace za první čtvrtletí spíše poblíž 11,3 %. Vyšší cenové tlaky jsou evidentní i externě, například v Německu se inflace v březnu vyšplhala na 7,3 % z únorových 5,1 %. S ohledem na vývoj inflace doma i v zahraničí se dá očekávat, že ČNB bude na dalších zasedání pokračovat s navyšováním sazeb. Finanční trh zaceňoval pro dnešek zvýšení sazeb o 75bb, koruna tak v bezprostřední reakci neposílila.

V 15:45 následuje tisková konference ČNB. Na ní by mohly zaznít detaily ohledně sjednocení postoje členů bankovní rady v dnešním rozhodnutí a mohlo by se dostat i na téma použití devizových rezerv jako nástroje měnové politiky pro omezení průsaku dovážené inflace do domácí. Prozatím byly rezervy použity jen jako nástroj ke stabilizaci koruny, kterou rozhodil geopolitický vývoj. Zajímavé bude sledovat, zda guvernér Rusnok nezmíní úvahy o rovnováze vnímaných rizik – na jedné straně přináší válka proinflační efekt (ale ze strany nabídky) a na straně druhé představuje negativní ekonomický šok.  Výkon ekonomiky by měl oproti předchozím prognózám výrazněji zvolnit a mezera výstupu zamířit do záporu. V takovém prostředí je z pohledu měnové politiky třeba opatrnost.

Autor: David Vagenknecht, analytik