Jan Bureš: Před “ruskou invazí” česká nezaměstnanost dál klesala. Čeká nás obrat?

Míra nezaměstnanosti v Česku poklesla v únoru na 3,5 %, a počet neobsazených pracovních míst zdolal nová maxima - necelých 364 tisíc pracovníků. Částečně pomohla trhu práce lehčí únorová zima, současně také pravděpodobně pokračující rozjezd průmyslové výroby. A ten se ve světle ruské invaze, dražších energií a hůře dostupných vstupů pravděpodobně opět bude potýkat s novými problémy.

I proto se bude centrální banka na dnešní výsledky, podobně jako na dynamiku mezd za Q4 2021, dívat jako na “stará čísla”. Pod jejich povrchem si nicméně nelze nevšimnout, že napětí na českém trhu práce možná není tak výrazné, jak se centrální banka obávala. Existují totiž poměrně výrazné rozdíly mezi jednotlivými odvětvími. Skutečně velký nedostatek zaměstnanců hlásí firmy ve stavebnictví, potýkající se s nedostatkem pracovníků ze zahraničí. V průmyslu ale zase tak velký problém s nedostatkem zaměstnanců není. V těžce zkoušeném odvětví automotive na začátku roku hlásilo problém s nedostatkem zaměstnanců pouze 10 % firem, zatímco ve stavebnictví řeší problém s nedostatkem zaměstnanců skoro polovina všech dotazovaných podniků.

Průzkumy potvrzují i dnešní “tvrdší” data, která ukazují, že nejvíce uchazečů o práci přibývá v průmyslových odvětvích. A pokud napětí na trhu práce v průmyslu, jako páteřním odvětví české ekonomiky, bude dál zvolňovat, nelze od růstu mezd v tomto roce čekat “zázraky” v celé české ekonomice. Již na konci roku 2021 tempo růstu mezd zaostalo za poslední prognózou ČNB - mzdy rostly pouze o 4 % (6,1 % za celý rok 2021). A současně zprávy od velkých zaměstnavatelů z průmyslu ukazují, že letošní tempo růstu mezd v průmyslu může být pomalejší, a to při výrazně vyšší míře inflace.