ČSÚ: Více rýže a drůbežího masa, méně alkoholu - průměrná spotřeba potravin a nápojů na obyvatele v roce 2020

Průměrnou spotřebu potravin a nápojů na obyvatele v roce 2020 ovlivnila pandemie covidu-19, změny však nebyly příliš výrazné.

V roce 2020 se zvýšila průměrná spotřeba masa, mléka a mléčných výrobků, ovoce, zeleniny, rýže i luštěnin připadající na jednoho obyvatele. Poklesla naopak spotřeba pekárenských výrobků, brambor, tuků a olejů a nealkoholických i alkoholických nápojů.

Spotřeba masa a mléka roste

Spotřeba masa se mezi roky 2019 a 2020 zvýšila o 0,8 kg na 84,0 kg na obyvatele. Nadpoloviční podíl ve spotřebě masa u nás zaujímá vepřové (51,7 %), dále následují drůbeží (35,5 %) a hovězí (10,5 %). V poslední době roste zejména spotřeba drůbežího masa, která se od roku 2000 zvýšila o 7,5 kg na rekordních 29,8 kg. Spotřeba vepřového se od přelomu milénia držela dlouho na úrovni okolo 41 kg a mírně narůstá až v několika posledních letech. V roce 2020 dosáhla 43,4 kg. Spotřeba hovězího masa s drobnými výkyvy mírně klesá po celé uvedené období, a to z hodnoty 12,3 kg na loňských 8,8 kg. Spotřeba ryb kolísá mezi 5 a 6 kg na obyvatele za rok a v roce 2020 činila 5,7 kg.

Mléka a mléčných výrobků (bez másla) v hodnotě mléka se v roce 2020 spotřebovalo 262,5 kg na obyvatele, což odpovídá meziročnímu zvýšení o 13,5 kg (+5,4 %). Nárůst byl výraznější u mléčných výrobků (sýry +3,6 %, tvaroh +2,1 %, ostatní mléčné výrobky +3,1 %, mléčné konzervy +50,0 %) než u konzumního mléka (+0,9 %), kterého každý v průměru za loňský rok spotřeboval 59,3 kg. Zatímco spotřeba konzumního mléka v posledních dvaceti letech víceméně stagnovala s mírným propadem mezi lety 2005 a 2008, v případě mléčných výrobků došlo za dvacet let k výraznému zvýšení jejich spotřeby, sýrů o 3,0 kg na 14,3 kg, tvarohu o 1,4 kg na 4,8 kg, ostatních mléčných výrobků (např. jogurty, podmáslí) o 11,3 kg na 36,3 kg.

Spotřeba vajec se meziročně snížila o 12 kusů na 249 vajec na obyvatele, k meziročnímu poklesu došlo také u spotřeby olejů a tuků na 26,7 kg, což bylo způsobeno zejména nižší spotřebou másla o 0,4 kg. Spotřeba rostlinných jedlých tuků a olejů se snížila o 0,2 kg a spotřeba sádla klesla o 0,2 kg.

Rekord v rýži a luštěninách

Loňská spotřeba mlýnských a pekárenských výrobků byla meziročně nižší o 3,2 kg a dosáhla hodnoty 103,5 kg na obyvatele. Poklesla jak spotřeba chleba, tak i pšeničného a trvanlivého pečiva. V hodnotě mouk klesla spotřeba mouky pšeničné o 2,1 kg, naopak ke zvýšení došlo u mouky žitné, krup, ječné krupice i ovesných vloček.

Rekordní spotřeba na obyvatele byla loni zaznamenána v případě rýže (7,9 kg) a luštěnin (3,6 kg). Šlo vůbec o nejvyšší hodnoty od počátku sledování v roce 1920, respektive 1948, a patrně se takto projevila snaha obyvatel zásobit se preventivně během nouzového stavu vybranými potravinami s delší trvanlivostí a dobrou nutriční hodnotou. Naproti tomu spotřeba brambor klesla meziročně téměř o 4,4 kg na 65,1 kg a těstovin o 0,4 kg na 7,7 kg.

Spotřeba komodit využívaných jako přílohové (r. 2000 = 100 %)

Zdroj: ČSÚ

Konzumace zeleniny na vzestupu

Celková spotřeba ovoce vloni vzrostla o 1,3 kg a činila 87,8 kg na obyvatele. Z toho 49,3 kg tvořilo ovoce mírného pásma a 38,5 kg jižní ovoce. Polovina z ovoce mírného pásma připadla na jablka, z ostatních druhů měly nejvyšší podíl na spotřebě švestky (12,2 %). Zastoupení jižního ovoce bylo ve spotřebě rozložené rovnoměrněji (banány 34,0 %, pomeranče a mandarinky 33,5 %, citrony a grapefruity 13,0 %).

Poměrně výrazně, o 6,2 kg na osobu, se ve srovnání s předchozím rokem zvýšila spotřeba zeleniny. Na každého obyvatele Česka tak v roce 2020 připadlo 93,2 kg zeleniny v hodnotě čerstvé. Zvýšila se spotřeba veškeré zeleniny kromě česneku, hlávkového salátu a rajčat. I v tomto ukazateli se pravděpodobně odrazila epidemie nemoci covid-19 a úsilí o zdravější stravování.

Je však také otázkou, do jaké míry se na vyšší spotřebě ovoce a zeleniny v období pandemie podílí zvýšení jejich ztrát v souvislosti s nižší frekvencí nákupů, ovšem většího množství tohoto zboží. Spotřeba potravin na obyvatele je totiž kalkulována včetně potravinových ztrát a odpadů.

Pili a kouřili jsme méně

Uzavření restaurací mělo vliv na pokles spotřeby nealkoholických i alkoholických nápojů. Nižší spotřeba nealkoholických nápojů než v roce 2020 byla zaznamenána naposledy v roce 2001, alkoholických v přepočtu na 100% alkohol v roce 1996. Minerálních vod a nealkoholických nápojů každý loni průměrně vypil 238,2 litru, což bylo o 8,7 litru méně než v roce předchozím. Spotřeba piva meziročně poklesla o 6,1 litru na 139,9 litru na obyvatele, vína o 0,5 litru na 19,8 litru.

Spotřeba cigaret se meziročně snížila o 64 ks na 1 894 ks, což odpovídá více než pěti cigaretám denně na každého obyvatele včetně dětí.

Závislost na dovozu potravin roste

V roce 2020 byla Česká republika soběstačná ve výrobě hovězího a telecího masa, kterého se v tuzemsku vyrobilo o 5 % víc, než se spotřebovalo. Nadprodukce byla zaznamenána také v případě mléka a mléčných výrobků (116,7 %) a cukru (134,7 %). V ostatních kalkulovaných položkách jsme soběstačnosti nedosáhli a byli jsme závislí na jejich dovozu. Závislost na dovozu potravin se prohlubuje od vstupu České republiky do Evropské unie, respektive na volný unijní trh, a to i u komodit charakteristických pro naše zemědělství. Soběstačnost ve výrobě vepřového masa se snížila z 94,5 % v roce 2003 na 43,2 % v roce 2020, ve výrobě drůbežího masa z 92,0 % na 59,8 %, másla ze 126,6 % na 71,6 %, jablek ze 100,2 % na 79,9 %, zelí ze 77,5 % na 56,7 %. Obecně nejnižší soběstačnosti dosahujeme u zeleniny, například u rajčat byla v roce 2020 soběstačnost pouze 16,6 %.

Příkladem komodit, které mají ve statistice pohybu zboží přes hranice kladné saldo v surovinách a záporné ve výrobcích, jsou vyvážená pšenice a importovaná pšeničná mouka nebo mléko putující do jiných zemí, z nichž následně dovážíme sýry.