ČNB nepolevuje. Sazby na začátku příštího roku překonají 4 %

Česká národní banka na svém letošním posledním zasedání zvýšila úrokové sazby o sto bazických bodů. Celkově tak úroky letos navýšila o 350 bodů. To však stále není vrchol aktuálního cyklu. Proinflační rizika jsou výrazná, proto je potřeba rychlejší zpřísnění měnové politiky oproti prognóze. To bude podle nás znamenat překonání hranice sazeb na 4 % hned na únorovém zasedání.

Česká ekonomika se nadále potýká s výraznými nabídkovými i poptávkovými inflačními tlaky, a to jak z domácí, tak zahraniční ekonomiky. Podle podzimní prognózy celková inflace ze současných vysokých hodnot v zimních měsících dále vzroste a v příštích několika čtvrtletích se bude nacházet vysoko nad horní hranicí tolerančního pásma inflačního cíle. Podle vyjádření banky je ale již teď možné konstatovat, že příští prognóza, zveřejněná v únoru, přinese znatelné zvýšení výhledu inflace zejména na kratším horizontu. Největším rizikem je přitom hrozba uvolnění kotvy dlouhodobých inflačních očekávání v podmínkách dlouhého a výrazného přestřelování cíle na 2 %.

Dosavadní vyjádření pracovala s výhledem, že ke zkrocení inflačních tlaků bude potřeba utáhnout měnovou politiku zvýšením sazeb ke zhruba 4 % ve srovnání s odhadovanou úrovní neutrální sazby kolem 3 %. Podle guvernéra Rusnoka je však vinou zahraničního i domácího inflačního dění více než pravděpodobné, že na dalším, tedy únorovém, zasedání bude této hranice dosaženo, nebo bude překonána. Ani to ale nemusí být konec přizpůsobování sazeb situaci. Je zřejmé, že za dané situace, kdy čelíme mimořádnému souběhu velmi silných proinflačních tlaků v krátkém časovém úseku, se budeme muset dostat výrazně nad hranici 4 %, jak výrazně to bude, to nechci spekulovat, uvedl Rusnok.

Guvernér se vyjádřil i k otázce dopadů prudce rostoucích cen energií na spotřebu domácností. Analýza centrální banky v tomto směru ukázala na působící důchodový efekt, který z důvodu rostoucích cen nezbytných statků omezuje dle odhadu spotřebu v průměru za rok o 2,5 %. Proti tomu však působí tendence utrácet raději teď než v budoucnu z obavy před dalším růstem cen. Oba tyto efekty byly již součástí dnešního rozhodnutí. Na krátkodobý růst cen je těžké dopady odhadnout, jelikož je spojen především s nákladovou složkou. V delším obdobím už centrální banka s výše zmiňovanými dopady počítá.

Dnešní zvýšení sazeb bylo v souladu s naším očekávání. Rétorika guvernéra Rusnoka potvrdila, že navyšování úroků zdaleka nekončí. Očekáváme, že na únorovém zasedání bankovní rada opětovně sazby navýší, a to o 75 bazických bodů na 4,5 %.

Koruna v návaznosti na výhled dále se rozšiřujícího se úrokového diferenciálu posílila na nejsilnější hodnoty od začátku pandemie – pod hranici 25,10 za euro. Jestliže nedojde k citelnému zhoršení globální tržní nálady, posun pod onu pětadvacítku je podle nás záležitostí velmi krátkého času.

Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.