Posilující šekel zlevní Izraelcům dovoz. Je to šance i pro český export

Nový izraelský šekel (NIS) nabírá na síle vůči hlavním měnám jako dolar a euro. Jen v tomto roce již posílil v průměru o 4 procenta a zařadil se mezi světové měny s nejvyšším zhodnocením. Očekávané zlevnění dováženého zboží představuje nové příležitosti pro české firmy na místním trhu, který se vyznačuje vysokým tlakem na cenové aspekty obchodu.

Ilustrační foto: Shutterstock

Současný trend sledují s nadšením izraelští spotřebitelé, pro které také došlo ke zlevnění cest do zahraničí. Silný šekel naopak poškozuje izraelské vývozce, kteří mají výdaje v šekelech, ale placeni jsou v cizích měnách. Izraelská centrální banka (Bank of Israel/BoI), jež v minulosti nákupem devizových rezerv měnový vývoj regulovala, signalizuje změnu politiky a ponechání kurzu šekelu silám volného trhu, což může do budoucna znamenat jeho další posilování.

HLAVNÍ DŮVODY POSILOVÁNÍ

Šekel postupně posiluje již mnoho let v řadě, několik let se obchodoval kolem 3,6 NIS za dolar, ale v poslední době se pohyboval v rozmezí 3,2 – 3,3 NIS za dolar. V polovině listopadu však dosáhl směnný kurz šekelu k dolaru nového 26-letého maxima, přičemž 1 dolar nakrátko dosáhl pouze 3,07 NIS. Od začátku pandemie šekel posílil asi o 10 %.

Posilování šekelu je přičítáno kombinaci několika faktorů. Prvním z nich jsou úspěchy izraelského high-tech sektoru – stěží uplyne týden, aniž by jeden z izraelských startupů nedosáhl prodeje (tzv. exitu) v řádu desítek či stovek milionů dolarů. Pohyb kapitálu do Izraele v důsledku akvizic společností či investic do jejich akcií s sebou nese nárůst poptávky po šekelech, protože dolary plynoucí do Izraele je třeba převést na místní měnu. V loňském roce činily přímé zahraniční investice do izraelské ekonomiky 24 miliard dolarů, jen za první pololetí letošního roku to bylo již 14 miliard dolarů. S odvětvím high-tech také souvisí zvýšení vývozu izraelských technologických firem o 40 % za poslední dva roky, což dále tlačí na posilování šekelu.

Dalším faktorem je také rychlé zotavení izraelské ekonomiky po koronavirové krizi. Dle zprávy zveřejněné v listopadu ministerstvem financí dosáhne růst izraelské ekonomiky v letošním roce 7,1 procenta, v příštím roce pak 4,7 procenta. Z důvodu pandemie se v roce 2020 izraelská ekonomika propadla o 2,4 procenta po růstu o 3,8 procenta v roce 2019. Ministerstvo financí je však optimistické a zdůrazňuje, že tento pokles byl méně výrazný, než se očekávalo, a že by mohl být kompenzován již v příštím roce.

ZMĚNA POSTOJE CENTRÁLNÍ BANKY

Izraelská centrální banka Bank of Israel (BoI) nakoupila letos ve snaze zmírnit posilování domácí měny již více než 34 miliard dolarů, což je o 4 miliardy více než limit, který si na letošní rok stanovila. I tak však šekel posílil o 6 % vůči koši měn hlavních izraelských obchodních partnerů a tento trend dále pokračuje. Guvernér BoI Amir Yaron uvedl, že se intervence centrální banky na měnových trzích budou dále snižovat, což je jasný posun v politice od jeho předchůdců.

Tato změna postoje BoI má několik důvodů. Jedním z nich je výše devizových rezerv, které letos vzrostly na rekordních 221 miliard USD. Vysoké devizové rezervy se hodí pro případ krize či války, což v národně-bezpečnostním kontextu Izraele není na škodu. Výše rezerv však nyní výrazně převyšují cíl stanovený BoI, který činí 110 miliard USD. Dalším důvodem je skutečnost, že silná měna tlumí inflaci, která v Izraeli podobně jako v dalších rozvinutých zemích zrychluje. Současný trend tedy může částečně vyrovnat dopad rostoucích světových cen komodit a energií.

Co se týče úrokových sazeb BoI, ty jsou momentálně na rekordně nízké úrovni 0,1 %. Nepředpokládá se tedy ani využití tohoto nástroje ze strany centrální banky, neboť prostor pro případné další snižování úrokové sazby je minimální. Bez korekcí trhu tak lze očekávat další posilování šekelu, který by dle odhadů mohl do konce prosince dosáhnout kurzu 3,05 NIS za dolar a do poloviny příštího roku 2,95 NIS za dolar.

ZOUFÁNÍ PRŮMYSLU, NADĚJE SPOTŘEBITELŮ

Posilování domácí měny poškozuje vývozce, neboť se jejich zboží zahraničním zákazníkům prodraží. Exportéři se navíc často musejí vyrovnávat i s dalšími problémy, jakými jsou zpřetrhání globálních dodavatelských řetězců, zdražování lodní dopravy či vstupních surovin. Situace tedy vyvolává obavy z uzavírání výrobních linek a propouštění především v segmentu low-tech, kde jsou obchodní marže tradičně nižší než v technologicky vyspělých odvětvích.

„Jsme v bodě, který jsme nikdy předtím neviděli. Ve firmách chybí pracovní síla, a pokud je, stojí nás třikrát více. Nejsou zde žádné suroviny, se kterými by se dalo pracovat, a když jsou, stojí desetkrát více kvůli rostoucím nákladům na dopravu a výraznému oslabení dolaru,“ uvedla viceprezidentka Manufacturers Association of Israel, organizace zastupující místní průmyslová odvětví.

Silnější domácí měna sice prodražuje vývozy, ale umožňuje v zahraničí levněji nakoupit dovážené zboží. Izraelští spotřebitelé tedy očekávají zlevnění dováženého zboží, jež by mohlo alespoň zčásti snížit vysoké životní náklady v této zemi. Celá situace proto představuje příležitost pro české exportéry, kteří mají Izrael v hledáčku. České zboží by se mohlo stát na izraelském trhu konkurenceschopnějším, než tomu bylo doposud.  

Nela Brádleová, obchodní specialistka, Velvyslanectví ČR v Tel Avivu

&

??