Meziroční růst spotřebitelských cen v české ekonomice v říjnu výrazně akceleroval

Meziroční růst spotřebitelských cen v české ekonomice v říjnu výrazně akceleroval, z úrovně 4,9 % na 5,8 %, na novou nejvyšší úroveň od října 2008.

Nárůst celkové meziroční inflace byl, podobně jako v předchozích několika měsících, tažen naprostou většinou hlavních skupin ve spotřebním koši.

S výjimkou cen potravin hlásí zrychlení meziročního růstu cen prakticky všechny ostatní skupiny ve spotřebním koši včetně nákladů na bydlení, cen v dopravě a též včetně cen spadajících do jádrové inflace, jako například odívání a obuvi, bytového vybavení, rekreace a kultury anebo stravování a ubytování.

Meziroční inflace na úrovni 5,8 % je nad prognózou ČNB i finančního trhu, když odhady pro říjen shodně činily 5,5 %.

Na finančním trhu povedou inflační data ke spekulacím, že ČNB bude pokračovat ve zvyšování svých úrokových sazeb, tak jak jí to doporučuje její vlastní prognóza zveřejněná počátkem listopadu.

Meziroční inflace v říjnu vzrostla ze 4,9 % na 5,8 %, což pro tento ukazatel meziročního cenového vývoje představuje nejvyšší úroveň od října 2008.

Finanční trh i ČNB shodně očekávaly meziroční inflaci na úrovni 5,5 %.

Inflace se tak hned v prvním měsíci dostala nad čerstvě zveřejněnou prognózu ČNB a má vykročeno k tomu, že zůstane výrazně nad dvouprocentním inflačním cílem centrální banky až do konce roku 2022.

Nárůst celkové meziroční inflace byl v říjnu tažen naprostou většinou hlavních položek spotřebního koše včetně cen pohonných hmot, nákladů na bydlení a položkami spadajícími do tzv. jádrové inflace, jako jsou ceny obuvi a odívání, stravování a ubytování, ceny volnočasových aktivit (rekreace a kultura) anebo bytového vybavení.

Jádrová meziroční inflace jako celek vykáže za letošní říjen nepochybně nárůst ze zářijové úrovně, jež činila 5,8 %.

Říjnová data o jádrové inflaci ČNB teprve zveřejní v průběhu dneška.

Jádrová inflace je ukazatel, jenž nejlépe mapuje domácí cenové tlaky a od loňského května se nepřetržitě drží nad tříprocentní úrovní.

Počátkem listopadu zveřejněná prognóza ČNB očekávala, že jádrová inflace v letošním závěrečném čtvrtletí bude činit 6,2 % poté, co ve třetím čtvrtletí dosáhla úroveň 4,8 %.

I nadále silná poptávka v české ekonomice kombinovaná s růstem cen komodit a s růstem nákladových tlaků obecně vytváří kombinaci faktorů, jež budou tlačit jádrovou inflaci nahoru i v dalších měsících, přinejmenším do prvního čtvrtletí nového roku.

Celková meziroční inflace v české ekonomice se v listopadu zřejmě zbrzdí pod vlivem přechodného zavedení nulové sazby DPH na energie, nicméně k růstu se meziroční inflace vrátí zřejmě již v prosinci a tlak na růst meziroční inflace bude pokračovat i v prvních měsících roku 2022.

V prosinci se meziroční inflace může dostat na dohled šesti procent a počátkem roku 2022 se meziroční inflace přechodně vyšplhá zřejmě až do oblasti sedmi procent.

Za celý rok 2021 může celoroční průměrná inflace činit 3,8 % poté, co v roce 2020 průměrná inflace dosáhla úroveň 3,2 %.

V roce 2022 se celoroční průměr může vyšplhat nad 5,5 %.

Na dohled dvěma procentům, tedy na dohled k inflačnímu cíli, se inflace přiblíží zřejmě až v prvním pololetí 2023.

Aktuální vývoj i výhled inflace hovoří pro scénář dalšího zvyšování úroků ČNB: prognóza z dílny centrální banky, zveřejněná počátkem listopadu, naznačuje, že se repo sazba ze své stávající úrovně 2,75 % v prvním čtvrtletí 2022 vyšplhá přinejmenším na 3,25 %.

Pokud se ale inflace začne s příchodem jara postupně zmírňovat a pokud se budou v ekonomice příznivě vyvíjet inflační očekávání, tak by již druhé čtvrtletí roku 2022 mohlo přinést první krok směrem k postupnému snižování úrokových sazeb české centrální banky.

Samotná prognóza ČNB předpokládá, repo sazba v průběhu roku 2023 klesne do oblasti 2,50 % a stejná prognóza předpokládá, že celková inflace bude tou dobou již stabilizovaná v oblasti dvouprocentního inflačního cíle.

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.