Meziroční růst výrobních cen v tuzemském průmyslu dále zrychlil

Meziroční růst výrobních cen v tuzemském průmyslu dále zrychlil: v září se vyšplhal na 9,9 %, což představuje nejsilnější dynamiku růstu cen v průmyslu od března 1993.

Zrychlení meziročního růstu cen je patrné napříč řadou odvětví zpracovatelského průmyslu, za zmínku stojí zrychlení růstu cen v odvětví koksu a rafinovaných ropných produktů, základních kovů a dřeva, a také pozvolné zrychlování výrobních cen v potravinářském průmyslu.

V některých průmyslových odvětvích se ale v září tempo meziročního cenového růstu zmírnilo: platí to například o farmacii, výrobě dopravních prostředků (zde došlo k prohloubení meziročního cenového poklesu) anebo o elektrických zařízeních, v kontextu vývoje v předchozích měsících se ale zářijové zmírnění cenového růstu jeví v těchto případech spíše coby jednorázová výjimka.

Růst cen průmyslových výrobců činil ve třetím čtvrtletí meziročně 9 % a výrazně překonal očekávání ČNB.

Cenový růst zrychluje také v zemědělské výrobě a ve službách, meziroční dynamiky jsou ale méně výrazné, než je tomu u průmyslu.

Výrobní ceny v tuzemském průmyslu v září zrychlily meziroční růst z 9,3 % na 9,9 %,  zásadě v souladu s očekáváním finančního trhu.

Na úrovni 9,9 % je meziroční růst výrobních cen v tuzemském průmyslu nejsilnější od března 1993.

ČNB ve své prognóze z počátku srpna očekávala, že ceny průmyslových výrobců ve třetím čtvrtletí vzrostou v průměru o 6,9 %, skutečně vykázaný cenový růst však činí 9,0 %.

V případě zemědělských výrobců meziroční růst výrobních cen v září zrychlil ze 7,9 % na 8,4 %.

Ceny v rostlinné výrobě rostou meziročně dvouciferným tempem, byť v samotném září tempo jejich růstu zpomalilo z 11,6 % na 11,2 %.

Mírné zrychlení cenového růstu v případě hlásí živočišná výroba, kde se v září meziroční tempo růstu posunulo ze 4,0 % na 4,1 %.

Pro další měsíce a do dalších čtvrtletí stále platí konstatování, že se růst cen v rostlinné výrobě může přelít také do růstu cen v živočišné výrobě a v potravinářském průmyslu, což může posílit tlaky směrem ke zrychlení růstu cen potravin pro konečné spotřebitele.

ČNB ve své srpnové prognóze počítala pro letošní třetí čtvrtletí s meziročním růstem cen v zemědělství o 10,2 %, skutečně vykázaný růst činí 7,1 %, tlak směrem ke zrychlení růstu cen zemědělských výrobců ale bude dle všeho pokračovat i v dalších měsících.

Růst cen průmyslových výrobců v září akceleroval na úroveň nejsilnější za uplynulých 28 a půl roku.

Průmysloví výrobci čelí jak rostoucím cenám surovin, tak výpadkům v dodávkách potřebných dílů, což zvyšuje jejich náklady, vzhledem k silné poptávce odběratelů ale mohou výrobci své vyšší náklady snáze promítnout do prodejních cen.

Vývoj cen výrobců je pro ČNB signálem, aby pokračovala ve zvyšování svých úrokových sazeb.

Nejbližší měnově-politické zasedání bankovní rady se bude konat 4. listopadu a jako velmi pravděpodobná se jeví možnost, že ČNB zvýší svou repo sazbu opět o více než o čtvrt procentního bodu.

Po zářijovém zvýšení repo sazby o tři čtvrtiny procentního bodu bych pro listopad čekal zvýšení o půl procentního bodu: zvýšení sazeb o tři čtvrtiny procentního bodu podruhé v řadě by byl dosti radikální krok, v úvahách bankovní rady navíc může hrát roli riziko zpomalení hospodářského výkonu v závěru letošního a na počátku příštího roku v souvislosti s výpadky dodávek komponent v průmyslu.

Nicméně, stále platí konstatování, že cenové tlaky v české ekonomice bují a pokud se má inflace během následujících dvou let zmírnit a vrátit se do oblasti dvouprocentního inflačního cíle, je třeba přitvrdit měnové podmínky v české ekonomice jak skrze růst úrokových sazeb centrální banky, tak případně skrze posílení kurzu koruny.

Repo sazba ČNB činí aktuálně 1,50 %, ke konci letošního roku se může vyšplhat na úroveň 2,25 % s výhledem na další, již mírnější, růst v roce 2022.

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.