Trh práce má pandemii za sebou, ovšem jen díky enormnímu nárůst veřejného dluhu. Vládě kvůli němu nebezpečně rostou úroky, dnes nejvýše od března 2014

Míra nezaměstnanosti v ČR klesla v září na 3,5 procenta, nejníže od dubna 2020. Trh práce tak už v podstatě kompletně překonal dopady pandemické situace. Pandemie se totiž v Česku výrazněji začala projevovat v březnu 2020, kdy se vláda rovněž uchýlila k prvním plošnějším protipandemickým opatřením.  

V současné době je trh práce ještě přehřátější než před pandemií, alespoň tedy měřeno počtem nabízených volných pracovních míst. Těch je o několik tisíc více než před propuknutím pandemie. Je však třeba přihlédnout ke stárnutí populace. Kvůli němu odchází z tuzemského trhu práce bez náhrady měsíčně průměrně 2500 lidí, což za uplynulý rok a půl, od propuknutí pandemie, představuje zhruba 45 tisíc osob. Pokud by tyto osoby nadále byly zaměstnány, počet volných pracovních míst by byl stále nižší než před začátkem pandemie.  

Nutno však také dodat, že udržení míry nezaměstnanosti vlastně na předpandemické úrovni je vykoupeno enormním nárůstem veřejného dluhu, který během pandemie financoval programy podpory zaměstnanosti a obecně ekonomiky typu Antivirus. Enormní nárůst dluhu zabránil poklesu zaměstnanosti, ale tedy také zabránil zesílení tlaku na zpomalení růstu výdělků. Proto nyní tento dluh a jím zachráněná pracovní místa přispívají k zesílení inflačních tlaků v ekonomice. Ty centrální banku vedou k razantnímu navyšování základní úrokové sazby, jejíž vzestup zase přispívá k růstu úroků na dluhu vlády ČR. Úrok na desetiletém dluhu vlády ČR dnes vystoupal na nejvyšší úroveň od března 2014, a to 2,23 procenta, což vládě prodražuje financování dluhu.  

Míra nezaměstnanosti ještě během října a listopadu klesne na 3,4 procenta. S nástupem zimy ovšem tradičně vzroste, kvůli útlumu pracovních příležitostí v exteriéru. 

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Národní ekonomická rada vlády (NERV)