Olympiáda v Tokiu potrápila japonskou ekonomiku a prodlouží uzavření země
Ačkoliv byly Letní olympijské hry 2020 v Tokiu pro Japonsko historicky medailově nejúspěšnějšími hrami, kdy hostitelská země získala po USA a Číně nejvíce, celkově 27 zlatých medailí, po ekonomické stránce se jednalo o mimořádně bolestivou prohru. Pořádání Her navíc umocnilo současnou opatrnost vůči zahraničním návštěvníkům, což pravděpodobně prodlouží nemožnost jejich vstupu do země, včetně drtivé většině obchodníků.
Japonsko naposledy pořádalo Letní olympijské hry v Tokiu v roce 1964 a dodnes jsou vzpomínány jako velmi úspěšná událost, která představila hostitelskou zemi, stále zatíženou stigmatem druhé světové války jako vyspělou, rychle bohatnoucí a přátelskou. Podobně se předpokládalo, že Olympijské hry 2020 se stanou nejen symbolem ekonomického oživení po letech stagnace a zásahu ničivého zemětřesení v roce 2011, ale také že se Japonsko opět předvede světu v tom nejlepší světle.
Tyto naděje vzaly vypuknutím pandemie COVID-19 rychle za své. Japonsko se na jaře 2020 uzavřelo v naději, že se tím před pandemií nejlépe ochrání. To se nestalo a dnes panuje ve velké části země, včetně největších měst čtvrtý nouzový stav, který omezuje společenský život a podnikání. Koronavirová epidemie navíc znamenala roční posunutí Her se všemi možnými negativními dopady.
Rostoucí náklady a mizivé zisky
Zatímco pro rok 2020 byly náklady na pořádání Her organizátory odhadovány na 12,6 mld. USD, o rok později to již bylo 15,4 mld. USD. Roční odklad tak způsobil nárůst nákladů o 22 % a tokijské hry se tak staly podle nedávné studie Oxfordské univerzity nejdražšími v historii. Přitom v roce 2013 japonští organizátoři při udělení pořadatelství předpokládali náklady kolem 7,5 mld. USD.
S uzavřením se Japonska před zahraničními návštěvníky od jara 2020 bylo dlouho dopředu jasné, že Olympiáda nebude moci ani sloužit jako magnet pro turisty. Dlouho se provozovatelé hotelů, restaurací, ale i samotní organizátoři spoléhali alespoň na domácí návštěvníky, kteří dorazí do Tokia a dalších míst, kde se soutěžilo. I tyto naděje ale zůstaly nevyslyšeny, když pouhých pár týdnů před zahájením Her japonská vláda z preventivních důvodů rozhodla, že se budou konat za zavřenými dveřmi.
To mělo mj. drtivý dopad na předpokládané zisky z prodeje lístků, přibližně 90 % z nich v hodnotě 820 mil. USD se musely vracet. Aktuálně začínají vyjednávání mezi tokijskou radnicí, japonskou vládou a Olympijským výborem o tom, kdo ponese hlavní část všech dodatečných nákladů. Již nyní je ale jasné, že to bude především japonský daňový poplatník.
Post-olympijské ekonomické vyhlídky
Negativní ekonomické dopady navíc nejsou počítány jen v nákladech na pořádání Olympijských her a ušlých ziscích. Zatímco „olympijská bublina“ celkem úspěšně ochránila sportovce a realizační týmy, ve zbytku japonské metropole se rychle rozšířila varianta delta. Během konání Her dosáhl počet nakažených v Tokiu během jednoho dne 5 000, což bylo v té době nejvyšší číslo od vypuknutí pandemie.
Aktuální šíření koronaviru má závažné dopady na celou japonskou ekonomiku, která v prvním pololetí roku 2021 stagnovala. Ještě v srpnu Japonská centrální banka přes vyhlášený nouzový stav v Tokiu a dalších prefekturách zachovávala mírný optimismus, když očekávala že především oslabená domácí poptávka se bude postupně zvedat díky postupujícímu proočkování obyvatelstva (v této chvíli se pohybuje na hranici 50 %). Nicméně většina ekonomů se již nyní obává, že v druhé polovině roku bude nakonec hrozit spíše další recese. Japonská ekonomika tak bude za rok 2021 spíše ztrácet za jinými zeměmi a výraznější oživení je odsunuto na další rok.
Obtíže při vstupu do země
Olympiáda měla ještě jeden významný negativní efekt, kdy pravděpodobně oddálila opětovné otevření země zahraničním návštěvníkům, a to nejspíše do konce roku 2021. To má samozřejmě dopad i na všechny obchodní jednání, návštěvy veletrhů nebo podnikatelské mise. I proto japonská podnikatelská federace Keidanren nedávno vyzvala vládu ke zmírnění podmínek vstupu pro plně očkované osoby a zavedení vakcinačních pasů.
Než k tomu dojde, českým exportérům nezbývá, než se spolehnout na moderní komunikační prostředky, k jejichž využívání jsou koronakrizí přinuceni i konzervativní Japonci. Část japonských veletrhů je také nucena přejít do online formy, nebo umožňuje vystavovatelům vzdálený přístup. A i tyto formy účasti podporuje Velvyslanectví ČR v Tokiu v rámci ekonomické diplomacie. V dubnu se tímto způsobem české firmy účastnily veletrhu virtuální reality VR/AR/MR World v Tokiu a nyní je vše připraveno pro online představení českých herních studií na Tokyo Game Show, které proběhně na přelomu září a října.
Ondřej Svoboda, ekonomický diplomat Velvyslanectví ČR v Tokiu
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Diverzifikace v době koncentrovaných akciových trhů – výzkum Goldman Sachs
Miroslav Novák, AKCENTA
Michal Brothánek, AVANT IS
Petr Lajsek, Purple Trading
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Za 1. čtvrtletí roku 2024 rozšířila ČNB „zlatý poklad“ o dalších téměř 5 tun
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři