ČSÚ zveřejní strukturu růstu HDP za druhé čtvrtletí (Ranní zpráva z finančního trhu)

Český statistický úřad zpřesní výsledek tuzemské ekonomiky za druhé čtvrtletí a odhalí strukturu růstu. Inflace v eurozóně dosáhne v meziročním vyjádření nových maxim, které podporuje silný efekt srovnávací základy z minulého roku. Spotřebitelská důvěra v USA mírně poklesne a bude tak následovat dříve zveřejněné indikátory. Koruna zůstává poblíž svých hodnot z posledních deseti dní. Ačkoli podmínky podporují korunu k opětovnému posílení, prázdninová slabá aktivita na finančních trzích ji drží i nadále beze změny.

Inflace v eurozóně roste k novým maximům           

Dnes bude zveřejněn druhý odhad tuzemského HDP za druhé čtvrtletí. Podle prvních zveřejněných čísel vzrostla ekonomika o 0,6 % q/q, zatímco trh očekával 2,0 %. Meziroční růst se díky srovnávací základně z minulého roku dostal na 7,8 %. Druhé čtení tak přinese detailní strukturu a případně i revizi předchozích čísel. Z hlediska struktury očekáváme, že hlavním přispěvatelem byla spotřeba domácností, pozitivní příspěvek však zřejmě přišel i ze strany investic. Čisté exporty byly naopak pravděpodobně brzdou.

Vzhledem k silnému vlivu srovnávací základny očekáváme, že srpnová jádrová inflace v eurozóně ukáže nárůst meziročního tempa o osm desetin na 1,5 %. Ve spojení s mírným nárůstem cen potravin a energií by se celková inflace tak měla dostat na 2,8 % y/y, což je nejvyšší hodnota od roku 2011. Kolem těchto úrovní by se inflace měla pohybovat až do konce roku. Ačkoli tento nárůst není překvapivý díky loňským administrativním změnám, i tak jsme nedávno zvýšili prognózu vrcholu inflace v Německu. Ta by nově měla podle nás dosáhnout až 4,2 % y/y v listopadu tohoto roku namísto dříve očekávaných 3,5 % v září.

Již americká spotřebitelská důvěra počítána University of Michigan ukázala za srpen prudký pokles.  Obdobný pohyb očekáváme i od průzkumu Conference Board. Nicméně jejich tradiční společný vztah se v posledních měsících rozpadl. První jmenovaný je zaměřen spíše na spotřebu domácností, zatímco druhý sleduje stav na trhu práce a zaměstnanost. Oba ukazatele jsou tradičně silně korelovány, nicméně současný post-covidový stav nabízí jiný průběh krize. Zatímco poptávka domácnosti se i díky silné vládní podpoře rychle vrátila, trh práce stále zaostává. Proto i vývoj spotřebitelské důvěry v USA se může lišit v závislosti na způsobu dotazování. 

Koruna zůstává poblíž svého pásma 25,50-25,55 za euro

Úvod týdne na finančních trzích se nesl v duchu dozvuků projevu šéfa amerického Fedu v Jackson Hole a následků hurikánu Ida. Nepřesvědčivé prohlášení o blížícím se konci kvantitativního uvolňování pomohl akciovým trhům k novým maximům, zatímco tržní sazby a výnosy státních dluhopisů mírně ztrácely. Ve středoevropském regionu maďarský forint (+0,35 %) a polský zlotý (+0,20 %) posilovaly. Koruna na druhou stranu ztratila 0,20 % vůči euru a uzavřela den na úrovni 25,57, tedy lehce nad horní hranicí svého pásma, ve kterém se pohybuje posledních deset dní. S návratem eura k silnějším hodnotám vůči euru, téměř rekordním úrokovým diferenciálem a přetrvávajícím optimismem na finančních trzích je však podle nás i nadále jen otázkou času, kdy se vrátí s koncem prázdnin aktivita na trhy a koruna se opět posune k silnějším hodnotám kolem úrovně 25,40 CZK/EUR