Podprůměrný růst HDP ve druhém čtvrtletí. Česká ekonomika se zotavuje pomaleji než naprostá většina zemí EU

Česká republika vykázala ve druhém čtvrtletí výrazný meziroční růst hrubého domácího produktu (HDP) o 7,8 %. Srovnání s výkonem dalších ekonomik zemí Evropské unie (EU) však nevyznívá pozitivně. Jedná se totiž o tempo podprůměrné (průměr EU 13,2 %), dokonce druhé nejpomalejší za Finskem (7,4 %). Nejde přitom o ojedinělý výkyv – horší růst či pokles, než je průměr EU, zaznamenala Česká republika již čtyři kvartály za sebou. Vyplývá to z analýzy aktuálních dat Eurostatu [1] , kterou provedla poradenská společnost Moore Czech Republic.

Nejen Evropská unie jako celek, ale také Česká republika se ve druhém čtvrtletí vrátila k hospodářskému růstu. „Meziroční čtvrtletní růst o 7,8 % je na první pohled výrazný, je ale nutné si uvědomit, že základna loňského druhého čtvrtletí byla významně ovlivněna počátkem koronavirové pandemie. Nicméně tak tomu bylo prakticky ve všech evropských zemích, z nichž ČR vykázala v posledních třech měsících druhé nejnižší tempo hospodářského oživení,“ poukazuje partner poradenské společnosti Moore Czech Republic Petr Kymlička.

Evropská unie zaznamenala za stejné období průměrný meziroční růst 13,2 %, přičemž hned deset zemí vykázalo růst dokonce dvouciferný. „Horší vývoj ekonomiky než je průměr EU vykazuje Česko od třetího čtvrtletí 2020. Ve druhém čtvrtletí již zmíněný pomalejší růst, v předchozích třech čtvrtletích zase výraznější meziroční kvartální pokles,“ upozorňuje Petr Kymlička a dodává, že data Eurostatu nejsou zatím úplná, protože chybí údaje ze 7 členských zemí EU – Estonska, Irska, Řecka, Chorvatska, Lucemburska, Malty a Slovinska. Nižší tempo růstu než průměr EU (1,9 %) vykázala česká ekonomika také v mezičtvrtletním srovnání, když vzrostla jen o 0,6 %, tedy jako čtvrtá nejpomalejší.

Dle analýzy Moore Czech Republic lze příčinu tohoto vývoje spatřovat zejména v diferencovaných dopadech koronavirové krize a ve způsobech jejího řešení. Významná závislost tuzemské ekonomiky na automobilovém průmyslu, který je postižen zásadním narušením dodavatelských řetězců, v kombinaci s růstem cen vstupů a dlouhodobým nedostatkem pracovních sil brzdí tempo jejího růstu.

[1] https://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/11563231/2-17082021-AP-EN.pdf/f70fe6cf-1859-c3ec-27f9-b5da6c6fc07a?t=1629187332055