Stav českého průmyslu se zlepšuje jedním z nejrychlejších temp v historii. Příznivý výsledek je však zčásti statistickým zkreslením, neboť svět svírá mohutný výpadek subdodávek typu čipů

Podmínky v českém zpracovatelském průmyslu se v dubnu meziměsíčně zlepšovaly jedním z nejvýraznějších temp v historii sledování od začátku milénia. Příslušný index, který sestavuje společnost Markit, vykázal hodnotu 58,9 bodu. Jakákoli hodnota nad úrovní padesáti bodů přitom dokládá meziměsíční zlepšování podmínek.  

V celé historii indexu však takto příznivého vývoje bývá dosahováno jen ojediněle, výrazněji nad hodnotu šedesáti bodů ukazatel dosud nikdy nevystoupal.  

Částečně je ovšem dubnový příznivý údaj výsledkem statistického zkreslení. Index totiž vychází také ze situace v oblasti dodávky vstupů. Její napjatost je běžně signálem příznivých podmínek v průmyslu, neboť dokumentuje silnou poptávku po výstupech. Silná poptávka po výstupech pochopitelně zvyšuje také sháňku po vstupech.  

V současnosti však je napjatost částečně způsobena problémy na straně dodavatelů vstupů. Napjatost tak ilustruje nejen sílící poptávku po průmyslové produkci, ale také omezovanou nabídku. Nabídka je omezována v důsledku pandemie a souvisejících opatření.  

Kromě jiného tento převis poptávky nad nabídkou vyvolává silné inflační tlaky. Ty jsou zatím jen z malé části přenášeny na konečného spotřebitele, nicméně lze předpokládat, že se míra přenosu na finálního zákazníka zvýší. To by posílilo inflační tlaky v oblasti spotřebitelských cen. Trh s něčím takovým počítá. Sází nyní na to, že Česká národní banka kvůli právě tlakům v oblasti spotřebitelské inflace zvýší v příštích osmnácti měsících svoji základní úrokovou sazbu hned čtyřikrát.   

Symbolem omezované nabídky vstupů jsou nyní celosvětové výpadky v dodávkách čipů, které omezují výrobu i v tuzemských automobilkách. Ty budou trvat léta. Americké televizi CBS to řekl nový šéf Intelu Pat Gelsinger.  

Intel nyní renovuje své výrobní závody tak, aby mohly navýšit produkci a vyšly vstříc vysoké poptávce po čipech v automobilovém průmyslu. I tak však bude podle Gelsingera trvat měsíce, než se současný masivní převis poptávky po čipech nad jejich nabídkou byť jen začne pozvolna snižovat. Několik let si pak má vyžádat návrat k relativně rovnovážnému tržnímu prostředí.   

Poptávku po čipech mohutně navýšila globální pandemická situace loňského roku. Ta výrazně zesílila zájem o domácí elektroniku, o notebooky či herní konzole. S růstem poptávky po čipech do těchto zařízení ovšem zároveň došlo k poklesu jejich nabídky, totiž výrobních kapacit, a to kvůli uzavření továren z důvodu pandemie. Částečně se výrobci čipů snažili na vzniklou situaci reagovat přesměrováním své výrobní kapacity tak, že méně čipů dodávali pro automobilový sektor, více pak pro segment domácí a kancelářské elektroniky. Právě proto je nyní automobilový sektor obzvláště zasažený.  

Situaci komplikuje nejen samotné omezení výroby čipů, ale i omezení v jejich celosvětové přepravě. Například kapacity přístavních překladišť či kontejnerových plavidel jsou stále přetíženy, opět v důsledku pandemie, souvisejících omezení a uzavírek. Svět se zkrátka snaží dohnat loňské první pololetí, kdy došlo k bezpříkladnému ochromení produkce i přepravy. Symbolem této překotné snahy dohnat zameškané je březnové uvíznutí po okraj naloženého kontejnerového plavidla v Suezském průplavu a jeho následné zablokování, které celosvětovou přepravu v již tak vyhrocený okamžik ještě dále zkomplikovalo. 

Za normálních okolností by loni nastala hluboká deflační krize, spojená s mohutným nárůstem měr nezaměstnanosti. K té však nedošlo, neboť vlády a centrální banky se rozhodly pandemickou krizi řešit bezprecedentně expanzivní rozpočtovou a měnovou politikou. Tedy dalším závratným zadlužením doprovázeným umělým sražením úrokových sazeb a zlevněním úvěrů. Svět si tak ve výsledku na dluh kupuje poptávku, resp. na dluh nedopustil její deflační propad. Tato uměle navýšená poptávka se týká pochopitelně také poptávky po čipech.  

Zatímco poptávka byla uměle, na dluh navýšena, nabídka mnohdy byla – a ještě stále do jisté míry je – uměle omezována, například kvůli uzavírkám průmyslu. Když například loni na jaře dobrovolně utlumily svoji výrobu všechny klíčové automobilky v ČR, vyvolalo to omezení na straně nabídky. Došlo totiž k prodlevě v dodávce aut.  

Za normálních okolností by situaci vyřešil trh. Automobilky by musely část svých zaměstnanců propustit, protože by pro ně přechodně neměly práci, přičemž toto propouštění by se týkalo i subdodavatelů. Propouštění by přispělo k ochromení celkové koupěschopné poptávky v českém hospodářství, včetně poptávky po autech. Lidé, kteří přijdou o práci, si zpravidla nové auto nekupují. 

Došlo by tedy jak k redukci nabídky, tak k souvisejícímu poklesu poptávky, takže trh s auty by se tolik nevychýlil z rovnováhy. A tím pádem by se tedy ani nevychýlil z rovnováhy tolik jako nyní trh s automobilovými čipy. Toto přitom platí celosvětově, neboť zejména ekonomicky vyspělé země loni i letos poskytují historicky nevídané rozpočtové stimuly a podpůrné programy, jež v ČR mají podobu například programů Antivirus, kompenzačních bonusů pro podnikatele nebo výhodných covidových půjček.   

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Národní ekonomická rada vlády (NERV)

Hlavní ekonom, Trinity Bank