Za zhoršením únorového průmyslu lze hledat především výrobu motorových vozidel

Únorový výsledek z českého průmyslu skončil značně pod odhady. Bez sezónního očištění došlo k meziročnímu poklesu českého průmyslu o 2,6 %, čímž byl překonán i ten nejpesimističtější odhad. Zhoršení v průmyslu bylo reflektováno i mírně slabším výkonem exportu, především v kontextu svižného tempa v závěru minulého roku. Export byl v únoru meziročně vyšší o 3,8 % a import o 3,2 %, celková bilance zahraničního obchodu dosáhla 22,5 mld. Kč, což je v porovnání s únorem 2020 o 2 miliardy korun více.

Za zhoršením průmyslu lze hledat výrobu motorových vozidel – klíčovou komponentu českého průmyslu. Výroba aut byla meziročně o 8 % nižší, a celkový výsledek průmyslové výroby tak stáhla dolů o 1,6pb. Jinými slovy, pokud si odmyslíme pokles v automobilovém sektoru, dosáhla by průmyslová výroba na -1,0 % namísto -2,6 %. Na vině ale není nedostatečná poptávka. Hodnota nových zakázek se meziročně zvýšila o 6,7 %, přičemž za tímto vývojem stály spíše objednávky ze zahraničí (+8,9 %, v lednu ještě -0,2 %) nežli z tuzemska (+1,5 %). Podobně i tržby chodily v únoru spíše ze zahraničí (+1,2 %), než z Česka (-2,9 %). Zádrhel v průmyslově výrobě je tak způsoben spíše komplikacemi v dodavatelských řetězcích, na které poukazují od začátku roku výsledky šetření mezi podniky (např. PMI ve zpracovatelském sektoru). Navzdory tomu že se objednávkové knihy plní, chybí výrobní materiál, a dochází tak k rekordnímu prodlužování dodavatelských lhůt a nedostatku některých klíčových vstupů. Z pohledu exportu jednotlivých sektorů je pozitivní zprávou snížení meziročního poklesu vývozu motorových vozidel z lednových -6 % na -1 %. Z pohledu jejich dovozu byla meziroční ztráta stažena z -1 % na -0,2 %. Ve výsledku se celkové negativní saldo zahraničního obchodu s automobily snížilo z lednových -3,8 na -0,6 mld. Kč.  Problémy v dodavatelsko-odběratelských řetězcích dle dostupných šetření nadále přetrvávají, a zatíží tak i další měsíční výsledky. Podporu však dodá čistě statistický efekt, kdy se v meziročním srovnání objeví velmi nízká srovnávací základna z jara minulého roku.

Podobný vývoj postihl i německý průmysl. I přesto, že objednávky v tamním průmyslu v únoru navýšily meziroční růst na 5,6 % z lednových 1,4 %, došlo v únoru oproti lednu ke zhoršení průmyslové výroby o 1,6 % (sezónně a kalendářně očištěno), přičemž trh počítal s +1,5 %. V meziročním srovnání se tím průmyslová výroba dostala z předchozích -4,0 % na -6,4 % (kalendářně očištěno). Jedinou kategorií, která nevykázala meziměsíčně pokles byla výroba spotřebního zboží (+0,2 % m/m). Německý zahraniční obchod činil v únoru 18,1 mld. euro, což je mírně pod mediánem odhadu 20,3 mld. euro.

Česká koruna zavítala ve středu pod úroveň EUR/CZK 26,00 a aktuálně se drží poblíž 25,84 Kč za euro. Tento pohyb však nebyl způsoben domácími faktory, jelikož stejný vývoj vykázaly i měny regionu zlotý a forint. 


Autor: David Vagenknecht, analytik
Editor: Lenka Kalivodová, analytička

Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.