Tuzemská inflace v únoru zřejmě zůstala nad 2 % (Ranní zpráva z finančního trhu)

Inflace v ČR podle našeho odhadu v únoru jen nepatrně vzrostla z předchozích 2,2 % na 2,3 %. Hlavním zdrojem meziročního růstu spotřebitelských cen by měla i nadále zůstat jádrová inflace, která podle našeho odhadu setrvala nad 3 %. Ve zdražování však pokračovaly i potraviny a pohonné hmoty. Únorová inflace bude zveřejněna také v USA, kde očekáváme její nárůst na 1,7 %.

Ke 2 % se postupně blíží i americká inflace

Tuzemské spotřebitelské ceny podle našeho dohadu vzrostly v únoru meziměsíčně o 0,4 % a jejich meziroční růst zrychlil o jednu desetinu na 2,3 %. Na vyšší inflaci působila i nadále především její jádrová složka, jejíž růst podle nás zpomalil z 3,6 % na 3,2 %. K nižším hodnotám však jádrové inflaci pomohl především efekt vyšší srovnávací základny loňského roku, který by se měl projevit i ve zmíněném zpomalení celkové inflace. Optikou meziměsíční dynamiky by jádrová inflace měla setrvat poblíž 0,2 % (po sezonním očištění). Vývoj jádrové inflace je však v posledních měsících značně nejistý, když velká část zboží a služeb není z důvodu uzavřených provozoven vůbec prodávána. Statistický úřad tak musí jejich ceny odhadovat a je tak otázkou, jak moc dobře současná inflace zachycuje skutečný vývoj cen v ekonomice. K meziměsíčnímu zdražování spotřebitelských cen zřejmě přispěly i vyšší ceny potravin a pohonných hmot, na které působí zvyšující se cena surové ropy na světových trzích. Od února by se do inflace měla postupně promítat také vyšší spotřební daň na tabákové výrobky, vyšší dopad však nejspíše uvidíme až v následujících měsících. Pro celý letošní rok očekáváme inflaci ve výši 1,8 %.

Hodnoty únorové inflace dnes budou zveřejněny také v USA. Zde by meziroční růst spotřebitelských cen měl poskočit na 1,7 %, a to především vlivem vyšších cen pohonných hmot, potažmo cen potravin. Jádrová inflace by však měla zůstat nižší, když podle našeho odhadu dosáhla 1,3 %. V nižší jádrové složce se promítá zejména pomalejší růst cen nájemního bydlení.

Koruna zůstane pod vlivem zhoršené pandemické situace a pod 26 CZK/EUR se tak ani dnes zřejmě nepodívá. Jako nejpravděpodobnější pro následující dny vidíme pásmo 26,00 až 26,50 CZK/EUR. Tuzemská inflace má však stále z důvodu zmíněné datové nejistoty potenciál překvapit a vyvolat tak silnější reakci trhů.

Evropská ekonomika loni klesla o 6,6 %

Konečný odhad vývoje evropské ekonomiky v posledním loňském čtvrtletí přinesl nepatrné zhoršení. HDP eurozóny se tak mezičtvrtletně snížilo o 0,7 %, zatímco předchozí odhad hovořil o desetinu lepším výsledku. Na horším ekonomickém výkonu se podepsala především nižší spotřeba domácností, která v souladu s očekáváními analytiků propadla oproti třetímu čtvrtletí o 3 %. Možností, kde utrácet, bylo totiž málo, když většina evropských států se ve čtvrtém čtvrtletí potýkala s lockdownem. Ten se však nedotkl výrobního sektoru, který výrazně zvýšil objem své produkce. Pozitivní sentiment v průmyslu byl tak zřejmě hlavním důvodem zvyšující se investiční aktivity, která vzrostla mezičtvrtletně o 1,6 %, tedy zhruba dvojnásobným tempem než analytici čekali. Příspěvek zahraničního obchodu k mezičtvrtletnímu vývoji HDP byl nepatrně záporný, když nárůst dovozu byl vyšší než v případě vývozu. Evropská zaměstnanost vzrostla ve čtvrtém čtvrtletí o 0,3 %, meziročně však byla o 1,9 % nižší. Zatímco za celý rok 2020 klesla ekonomika eurozóny o 6,6 %, v letošním roce už očekáváme její nárůst o 4,1 %. Zpět na předkrizové úrovně se však evropské hospodářství podle naší prognózy vrátí až v druhé polovině roku 2022.

Lednové statistiky německého zahraničního obchodu překvapily výrazně vyšší exportní dynamikou. Vývoz totiž vzrostl meziměsíčně o 1,4 %, zatímco analytici počítali s jeho poklesem o 1,8 %. K pozitivnímu překvapení na straně vývozu došlo i přesto, že německá průmyslová produkce v lednu klesla oproti prosinci o 2,5 % a překvapila tak trh v opačném, tedy negativním slova smyslu. Důvodem odlišného vývoje německé produkce a vývozu mohou být nové emisní limity platné v automobilovém průmyslu od začátku letošního roku. Modely automobilů, které přísnější ekologické normy nesplňují musely být vyrobeny a zaregistrovány před koncem loňského roku, nicméně jejich prodej následně dobíhá se zpožděním. Slabá domácí poptávka související s přetrvávající uzávěrou ekonomiky a problémy s dodávkami výrobních vstupů v průmyslu se pak odrazily v meziměsíčním poklesu německého dovozu o 4,7 % (analytici očekávali mírnější pokles o 1,9 %).

Tuzemský zahraniční obchod dosáhl v lednu přebytku 24,6 mld. Kč, což bylo o zhruba 8 mld. Kč méně, než se čekalo. Vývoz oproti prosinci klesl o 2 %, hlavně v důsledku nižšího vývozu motorových vozidel, zatímco dovoz vzrostl meziměsíčně o 1,8 %. Více jsme o tom psali zde https://bit.ly/30theeK.

Česká koruna včera posílila o zhruba deset haléřů a obchodování uzavírala kolem 26,30 CZK/EUR. Hlavním důvodem bylo posílení eura k dolaru na 1,19 USD/EUR, které se rovněž odrazilo ve zhodnocení maďarského forintu a polského zlotého.